Zdroj: Bukhta Yurii / Shutterstock
Muž hledal parohy a našel přitom vzácný poklad z doby Říma mimořádné ceny
Kdo hledá, ten najde, jak se říká. Jen ne vždy to, co přesně chtěl. Muž hledal parohy a našel přitom vzácný poklad z doby Říma, který měl mimořádnou hodnotu. Víte, co to bylo?
Když Mariusz Dyl hledal paroží, narazil při tom na obrovské bohatství. Takové, o kterém se mu ani nesnilo.
Muž hledal parohy, které nenašel
Když se Mariusz Dyl vydal hledat opuštěné paroží na pole u Cichobórzu, jižně od Hrubieszowa v Lublinu, narazil na 2000 let staré římské mince. Byly roztroušené na celých 100 metrech pole, kde hledal.
Dyl se rozhodl přivolat odborníky, kteří celý poklad o počtu 1753 mincí a celkové hmotnosti 5,5 kg převezli do muzea v Hrubieszówě. Právě tam totiž bylo nutné provést analýzu, která by potvrdila jejich pravost. A jak se zdá, tak pravé jsou.
Objev mimořádného pokladu potvrdil i Bartłomiej Bartecki, ředitel muzea: "Jedná se bezpochyby o největší poklad z doby římské na Lublinsku a jeden z největších, které byly dosud v Polsku nalezeny. Vydali jsme se na místo a společně s týmem archeologů a dobrovolníků, včetně pana Dyla, jsme pokračovali ve vykopávkách v okolí místa nálezu."
Všechny nalezené mince byly uloženy v dřevěné schránce a koženém vaku. Zbytky schránky se sice díky působení času nedochovaly, vědcům se přesto podařilo zjistit, že byla zdobena postříbřenými bronzovými nýty. Typickými pro dobu, kdy vznikla.
Vzácný poklad z doby Říma mimořádné ceny
Nejstarší z mincí nesou podobiznu římského císaře Nervy. Ty novější pak Septimia Severa. "Můžeme tedy usuzovat, že mince byly raženy v období přibližně 100 let, od konce 1. do konce 2. století našeho letopočtu," říká Bartecki.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Ve 2. století n. l. byla oblast dnešního Lublinu osídlena Vandaly. Ti však byli vyhnáni Góty, putujícími "velkou cestou" ze Skandinávie do jihovýchodní Evropy na přelomu 2. a 3. století n. l.
"Došlo k mnoha bitvám. Z tohoto období známe četná vandalská pohřebiště, kde byli pohřbíváni bojovníci s rituálně zničenými zbraněmi. Možná Vandalové doufali, že se v blízké budoucnosti vrátí do svých zemí, a proto se rozhodli mince pohřbít. Ale mýlili se," dodal Bartecki.
S tím souhlasí také Andrzej Kokowski, profesor z Archeologického ústavu Univerzity Marie Curie-Skłodowské v Lublinu: "Situace stahujících se Vandalů, nebo spíše prchajících před Góty, byla tak špatná, že schovávali vše cenné. Zdá se, že právě zde Vandalové ztratili prostředky k boji!"
Nalezený poklad je skutečným skvostem a bohatstvím nejen historickým, ale také tím peněžním. Jeho hodnota by v dobách starého Říma odpovídala platu římského legionáře, který by získal po dlouhých šesti letech své služby. Bartecki k tomu dodává: "Na koupi vesnice to nestačilo, ale nebyla to malá částka, zejména pro barbarské kmeny. Tehdejší voják si ročně přišel na zhruba 300 denárů."
Zdroje:
