Dodnes není archeologům jasné, jak je tento jedinečný poklad starý a co nám říká o konci římské říše v Británii. Poklad dostal název Hoxne Hoard a jedná se o největší a nejnovější římský poklad, jaký byl kdy v Británii nalezen. Za 25 let po jeho vykopání se vědci pomalu začínají dozvídat více o jednom z nejbouřlivějších období Británie. V té době, v roce 410 n. l., totiž došlo k odtržení ostrova od Římské říše.
Podívejte se na video o tomto objevu:
Poklad z období úpadku Římské říše
Hoxne Hoard je jeden z největších a nejvýznamnějších pokladů římského stříbra a zlata, které kdy byly v Británii objeveny. Sbírku římských stříbrných a zlatých artefaktů v listopadu 1992 objevil ve vesnici Hoxne v anglickém Suffolku detektorář kovů jménem Eric Lawes. Součástí pokladu je celkem více než 14 000 jednotlivých předmětů, včetně 15 234 římských mincí, desítek stříbrných lžic a 200 zlatých předmětů.
Artefakty pocházejí z konce 4. a počátku 5. století našeho letopočtu, tedy z doby, kdy římská říše začínala upadat. Předpokládá se, že poklad byl zakopán bohatou římskou rodinou tváří v tvář rostoucímu nebezpečí ze strany barbarských nájezdníků.
Důchodce milionářem
Mezi nejvýznamnější předměty z Hoxne Hoard patří stříbrná mísa s vyobrazením mýtu o Europě a býkovi, zlatá a granátová spona, stříbrná nádoba na pepř a několik stříbrných lžic. Tento poklad je nyní vystaven v Britském muzeu v Londýně, kde je považován za jednu z nejvýznamnějších sbírek římských artefaktů na světě.
Přitom Eric tehdy v listopadu vůbec nehledal poklad. Detektor kovů dostal jako dárek k odchodu do důchodu a chtěl najít kladivo ztracené na zemědělské půdě. Poté, co začal detektor pípat, jal se Eric kopat. Ihned pochopil, že našel něco velkého, proto zavolal policii a archeology. Ti poté poklad vyjmuli ze země v laboratorních podmínkách, aby o něm zjistili co nejvíce. Ze země tak postupně vykopali téměř 60 kilogramů zlatých a stříbrných předmětů.
Poklad odhaluje mnohé z tehdejšího života
Součástí hodnoty hoxnského pokladu je zřejmě i jeho pohnutá historie. Zmiňuje ji archeoložka Catherine Johnsová, která spekuluje, že římská rodina, které poklad patřil, si je ponechala jako sentimentální předměty. Myslí si to proto, že součástí pokladu jsou i hřebíky, panty, zámky, kousky dřeva, kosti a slonovina. Nejen předměty samy, ale i způsob jejich „pohřbení" naznačuje, že rodina mohla vše ukrýt zcela promyšleně. Navíc různé předměty poukazují na odlišnou četnost používání. Díky všem těmto věcem je možné nahlédnout do života římské rodiny, což je velmi cenný moment, z něhož je možné mnohé vyčíst. Některé artefakty ukázaly, že rodina se zabývala mezinárodním obchodem, jiné zase ukazují na to, jaké účesy ženy v té době nosily a jakou módu preferovaly. O tomtéž hovoří i šperky. Poklad z Hoxne tedy sám o sobě vypráví historicky velmi zajímavý a dramatický příběh.
Nestabilní období lidi děsilo
Za svůj nález obdržel šťastný důchodce od britské vlády 1,75 milionu liber, tedy v dnešním přepočtu téměř 50 milionů korun. Musel si je rozdělit s majitelem pozemku, kde byl poklad nalezen. Nyní se všechny artefakty nacházejí v Britském muzeu a dokazují, že konec 4. stol. n. l. byl pro Římskou říši neklidným obdobím. Zatímco některé části říše nadále vzkvétaly, západořímská říše upadala. Řím byl několikrát vypleněn a docházelo k četným vpádům germánských a hunských skupin do říše. Místní obyvatelé byli vyděšeni a snažili se zachovat alespoň své rodinné bohatství. Takový mohl být i osud pokladu z Hoxne.
www.smithsonianmag.com, en.wikipedia.org/wiki/Hoxne_Hoard, www.ancient-origins.net
