V roce 1585 se angličtí osadníci pod vedením Waltera Raleigha dostali do Nového světa. Zde založili kolonii na ostrově Roanoke, v dnešní části Severní Karolíny, aby pak záhadně a beze stopy zmizeli. Ač se již dříve objevily názory, že se mohli asimilovat s původním obyvatelstvem, nyní má domněnka jasnější obrysy. Nové důkazy totiž skutečně naznačují, že se přeživší rozdělili do několika táborů a splynuli s místními lidmi.

Na video se podívejte tady:

Zdroj: Youtube

Začalo to nevinně

Angličané si v roce 1583 nárokovali oblast St John's v Newfoundlandu jako první anglické území v Severní Americe, a jako důkaz předkládali královskou výsadu královny Alžběty I. První kolonii Roanoke založil guvernér Ralph Lane v roce 1585 na ostrově Roanoke, kde pak po jejím neúspěchu přistála o dva roky později druhá výprava vedená Johnem Whitem. Tato osada se sice jmenovala jinak, ale kvůli jejímu záhadnému zmizení se pro ni nakonec vžil název Ztracená kolonie. Její obyvatelé zmizeli neznámo kam, trápil je totiž zejména nedostatek zásob a špatné vztahy s místními indiány. I proto byli nuceni čekat na opožděnou zásobovací misi, která však stále nepřicházela.

Anglo-španělská válka zpozdila Whiteův návrat na Roanoke až do roku 1590. Když se tak konečně s několikaletým zpožděním stalo, kolonie byla opevněná, ale opuštěná. Na palisádě bylo nalezeno vyryté záhadné slovo "CROATOAN", což White interpretoval tak, že kolonisté přesídlili na ostrov Croatoan, což byl dřívější název dnešního ostrova Hatteras.

Co se stalo s kolonisty?

White však nemohl tuto skutečnost nijak prověřit, ač chtěl, protože mu bouře ztěžovaly pátrání. Proto zůstává osud asi 112-121 kolonistů neznámý.

Spekulace, že se asimilovali s blízkými indiánskými komunitami, se objevují ve spisech již v roce 1605, ale jsou dohady i o tom, že byli kolonisté zmasakrováni, anebo příběhy o lidech s evropskými rysy v indiánských vesnicích. Kolonisty mohli zabít nejen indiáni, ale i nepřátelští Španělé, anebo mohli vymřít v důsledku nemocí nebo hladomoru, či se stát obětí smrtící bouře.

Přesto se žádné přímé důkazy nikdy nepodařilo získat, a to ani důkazy archeologické.

Pak se ale objevila skupina nadšenců z neziskové organizace v Severní Karolíně, která se zabývá výzkumem historie nešťastné kolonie Waltera Raleigha. Té se díky tajnému vzkazu na staletí staré mapě podařilo objevit keramiku z koloniální éry, o níž se domnívají, že patřila některým z kolonistů z Roanoke.

Další informace naleznete v tomto videu:

Zdroj: Youtube

La Virginea Pars

V roce 2012 pak badatelé objevili novou stopu při zkoumání mapy v Britském muzeu v Londýně. White ji namaloval neviditelným inkoustem v alžbětinské době a nazval ji La Virginea Pars. Neviditelný inkoust měl chránit informace o koloniích před Španěly a zachyceny jím byly obrysy dvou pevností, z nichž jedna se nacházela 50 mil západně od Roanoke. Na stejném místě leží i místo, kam se podle Whiteových zápisů kolonisté plánovali přestěhovat.

Badatelé se rozhodli mapu následovat a pod vedením Nicka Lucckettiho se v roce 2015 vydali na průzkum místa v okrese Bertie v Severní Karolíně. Ukázalo se, že možné osídlení se nachází v blízkosti indiánské vesnice zvané Mettaquem, typické pro rané evropské osady. Bylo zde nalezeno 24 kusů střepů anglické keramiky a místo nazváno Site X. Radar pronikající zemí odhalil další možné místo vykopávek o dvě míle dála pokračující pátrání pak přineslo mnoho dalších zlomků keramiky z různých částí Evropy a fragmenty, které pocházejí z nádob používaných k přípravě a skladování potravin, naznačují přítomnost dlouhodobých obyvatel.

I když interpretací je více, zdá se, že na místo přesídlila skupina kolonistů z Roanoke. Vykopávky začínají odhalovat, kam kolonisté chodili žít a jak se snažili v Novém světě přežít.

Teorie má samozřejmě mnohé odpůrce.

Zdroje:

news.artnet.com, en.wikipedia.org, www.history.com