četba na 2 minuty
V časech působení doktora Roberta Listona (1794 - 1847) si operovaní pacienti mohli nechat o narkóze jen zdát. Co však bylo snad ještě horší, lékaři v té době dosud neznali ani souvztažnost mezi špinavým prostředím a smrtelnou infekcí a běžně operovali za otřesných hygienických podmínek. Chirurgický zákrok připomínal jatka i v případě slavného doktora Listona, jak to popsal ve své knize britský lékař Richard Gordon:
"Téměř 190 cm vysoký Liston operoval v zeleném kabátě a holínkách před zraky shromážděných studentů. K připoutanému pacientovi přiskočil jako závodník a volal: - Změřte mi čas, pánové, změřte mi čas! Záblesk nože bleskově vystřídal zvuk pily drtící kost. Aby si uvolnil obě ruce, zakrvácený nůž stiskl Liston mezi zuby."
Za použití nože a pilky byl Liston schopen provést amputaci nohy v rekordním čase 2 minuty a 30 sekund. Ne vždy se ovšem dílo zdařilo na výbornou. Někteří pacienti vykrváceli, jiní zemřeli na následky otravy krve. K závisti svých kolegů se Liston přesto pyšnil nižší mortalitou, než byl soudobý průměr.
První transplantace obličeje: S primitivní technologií H. Gillies dokázal zázrak
četba na 3 minuty
Jak už to však bývá, lidská uštěpačnost si nejlépe pamatuje ty nepovedené případy. Traduje se například historka, kterak Liston v zápalu práce uřízl pacientovi nejen nohu, ale i varlata. Jindy prý při operaci přesekl i ruku asistenta, který amputovanou končetinu přidržoval. Dotyčný později zemřel na sepsi. Během toho samého zákroku navíc lékař nožem nechtěně zranil i jednoho z přihlížejících diváků - i tomuto nešťastníkovi se rána zanítila a zanedlouho skonal.
Na druhé straně ale Liston proslul jako muž ryzího charakteru, který pomáhal chudým a byl ochoten léčit i pacienty, nad nimiž jeho kolegové už zlomili hůl. A mimochodem vynalezl dlahu, s jejíž pomocí lékaři dodnes stabilizují zlomeniny.
