První roboti se už naučili rozmnožovat. Reprodukce probíhá velice zvláštně

Foto: Profimedia

Živí roboti co se sami rozmnožují, to není hudba budoucnosti, ale skutečnost. Takové vytvořili američtí vědci. Příznivce pokroku a nových technologií taková zpráva třeba potěší, pro jiné může znít děsivě. Nemůže se stát, že se přemnoží a za pomocí umělé inteligence ovládnout svět jako v hororovém sci-fi filmu?

Nový způsob rozmnožování

Na konci loňského roku vědci z Vermontské univerzity, Tuftsovy univerzity a Wyssova institutu pro bioinspirované inženýrství oznámili, že objevili novou formu biologického rozmnožování. Ta je zcela odlišná od všech dosud známých druhů rozmnožování rostlin nebo živočichů. „Byl jsem tím ohromen,“ řekl M. Levin, profesor biologie, ředitel centra Allen Discovery Center, který byl členem výzkumného týmu.

Xenoboti

Americkým vědcům se podařilo z embryí žab africké žáby drápatky vodní oddělit kmenové buňky, které mají schopnost vyvíjet se v různé typy. „Když kmenové buňky oddělíme od embrya, mají sami šanci přijít na to, jak se v novém prostředí chovat. Nejenže najdou nový způsob pohybu, ale i rozmnožování,“ vysvětlil profesor. Z těchto kmenových buněk vytvořili první živé roboty, lépe řečeno živé formy. Latinský název drápatky je Xenopus laevis. Podle ní dali těmto novým formám života název xenoboti. Jsou to droboučké milimetrové kapičky, které se dokážou pohybovat, sami uzdravovat a dokonce spolupracovat, jak ukázaly experimenty.

Zemi jednoho dne dojde kyslík

Zemi jednoho dne dojde kyslík a zmizí život. Vědci spočítali, kdy se tak stane

Nové živé formy se naučily množit

Xenoboti byli zpočátku kuličky vytvořené z asi tří tisíc buněk. Dokázali se replikovat, to znamená vytvářet své kopie. To je proces známý u molekul, ale nebyl do té doby zaznamenán u buněk ani organizmů. Docházelo k tomu však jen za určitých okolností a velmi málo. Bylo třeba najít způsob, jak je „donutit“, aby se množili častěji a rychleji. Výzkumníci zjistili, že problém není v prostředí, ale tvaru. Úkol vytvořit ideální tvar zadali superpočítači. Jeho umělá inteligence přemýšlela, vytvářela a nabízela tisíce a tisíce tvarů, které vědci testovali. Xenobotům se nakonec zalíbil tvar C. „Céčkoví“ rodiče při testech v Petriho misce dokázali najít droboučké kmenové buňky. Stlačili jich stovky do hromádek, kde za pár dní dozrály v jejich potomstvo – "xenobůtky", tedy nové xenoboty. A tak se můžou množit stále a stále bez přestání…

Zdroj: Youtube
   

 „Jsou to roboti nebo organizmy?“

Hlavní autor studie J. Bongard, profesor informatiky a odborník na robotiku z Vermontské univerzity na tuto často kladenou otázku odpověděl: „Většina lidí si robota představí jako stroj z kovů a keramiky, ale nejde ani tak o to, z čeho je robot vyroben, ale o to, co dělá, tedy že jedná sám, bez člověka. V tomto smyslu jde o robota, ale je to také jednoznačně organizmus vyrobený z geneticky nemodifikované žabí buňky." Podle vědců jsou xenoboti velmi ranou technologií, kterou v podstatě zatím nelze nijak využít. V budoucnu však může mít spojení molekulární biologie a umělé inteligence využití v regenerační medicíně i životním prostředí. Jako příklad uvedli sběr mikroplastů v oceánech. A pokud jde o hororové obavy, vědci uvedli, že jsou tyto „živé stroje“ uzavřeny v laboratoři a lze je snadno zlikvidovat, protože jsou biologicky odbouratelné. A navíc, jsou pod dohledem odborníků na etiku. Věřme, že se jednou stanou našimi užitečnými pomocníky a neskončí v rukou šíleného vědce, který z nich vytvoří nebezpečná monstra.

Sir David Attenborough

Lidstvo vymře, protože si to zaslouží: Krutá předpověď Davida Attenborougha

Zdroje: wyss.harvard.eduedition.cnn.com