Chirurg si v krutých podmínkách sám vyoperoval slepé střevo. Stal se hrdinou

20. listopad 2020 četba na 2 minuty
Zanícené slepé střevo může bez včasné operace přivodit smrt.

Zanícené slepé střevo může bez včasné operace přivodit smrt.

Foto: Shutterstock.com

Říká se, že lékaři by neměli operovat členy vlastní rodiny. Někdy asi není zbytí, ale co když se dostanou do situace, kdy jsou nuceni operovat sami sebe? Sovětský chirurg Leonid Rogozov takovou zkušeností prošel.

V roce 1961 se tehdy 27letý Leonid Rogozov nadšeně připojil k výpravě na Antarktidu. Jedenáctka výzkumníků potřebovala do svého týmu lékaře, který bude bdít nad jejich zdravím v mrazivé oblasti daleko od civilizace. Nikoho nenapadlo, že on sám by mohl být nakonec tím, kdo bude potřebovat akutní zákrok.

Byl konec dubna, na jižní polokouli začínala zima a nevlídné počasí na Antarktidě expedici zcela odřízlo od jakékoli možnosti vrátit se do civilizovaného světa. Právě v této chvíli Rogozov pocítil silné bolesti na pravé straně břicha a pojal podezření, že se mu zanítilo slepé střevo.

Několik dnů přetrpěl se zkřiveným úsměvem na rtech, ale pak už bolest nedokázal zastírat. "Je nutné promyslet jedinou možnost – operovat se sám. Je to téměř nemožné, ale skončit takhle, se založenýma rukama…," zapsal si do deníku 30. dubna, než požádal kolegy, aby vynesli z pokoje vše nepotřebné a připravili se na operaci.

Narychlo zaškolil řidiče a meteorologa, aby mu byli schopni asistovat, podávat nástroje, vpíchnout injekci a držet zrcadlo. Celková anestezie nepřipadala v úvahu, Rogozov musel zůstat při vědomí. Zvolil lokální umrtvení, i když věděl, že to nebude zcela stačit. Svaly nebyly dostatečně uvolněné, napínaly se bolestí.

Převrácený obraz v zrcadle ho mátl, a tak nakonec pracoval po hmatu. Kvůli silnému krvácení několikrát málem omdlel a musel si dělat přestávky. Operace trvala téměř dvě hodiny. Na jejím konci byl Rogozov naprosto vyčerpaný, ale zachráněný.

Když se po roce vrátil do Sovětského svazu, byl zde oslavován jako hrdina a obdržel státní vyznamenání. Nadále se věnoval medicíně a oženil se s českou medičkou z Hradce Králové, se kterou se seznámil poté, co mu napsala obdivný dopis. Několik let spolu žili v Leningradě, kde se jim také narodily dvě děti, manželství se ale rozpadlo kvůli chirurgově slabosti pro alkohol. Pít začal údajně už na Antarktidě. Členové expedice se v drsných podmínkách pozbuzovali vodkou, aby zmírnili deprese a obavu z umrznutí. Rogozov si vypěstoval závislost a už se jí nezbavil.

Zemřel v roce 2000 ve věku 66 let. Jeho dcera a syn rovněž působí jako uznávaní lékaři.

Akční letáky