Záhada středověké šifry
Rohanský kodex byl objeven v Maďarsku v roce 1800. Údajně byl součástí osobní knihovny hraběte Gusztáva Batthyányho před jeho věnováním Maďarské akademii věd. Když se kodex objevil, zpočátku se zdálo, že pochází ze středověku. Text, který připomínal staromaďarské písmo, byl však zcela nerozluštitelný.
Záhadná šifra vedla k úvahám, co ve skutečnosti znamená, kdo ji napsal a za jakým účelem. Na mnohé z těchto otázek vědci dodnes neznají odpověď. Autor totiž nikdy nebyl identifikován a text se dosud nepodařilo přeložit.
Rohanský kodex obsahuje celkem 448 stran nerozluštitelného textu, který je podobný staromaďarskému písmu. Obě písma jsou psána s orientací zprava doleva a mají podobné kombinace rovných a zaoblených znaků.
Vědci však tvrdí, že skutečnost může být jiná. Text totiž obsahuje znaky mnoha různých jazyků. Dokonce až desetkrát více, než kolik obsahuje jakákoli známá abeceda.
Rohanský kodex stále nerozluštěn
Sám kodex má pak jedinečnou vlastnost: Je opatřen vodoznakem. Každá stránka obsahuje vodoznak v podobě kotvy uvnitř kruhu, která je součástí šesticípé hvězdy. Jeho stáří se odhaduje na 1529-1540 n. l., ačkoli vlastní kodex byl zřejmě napsán mnohem dříve.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Kodex obsahuje více než jen psaný text. Jeho součástí je také 87 ilustrací zobrazující vojenské bitvy, krajiny a náboženské ikony mnoha různých náboženství, včetně křesťanství, hinduismu a islámu.
Pokusy o překlad kodexu jsou zatím neúspěšné. Badatel Marius-Adrian Oancea jako jediný přišel s hypotézou, že se jedná o text ve staromaďarské abecedě, pojednávající o tématech Nového zákona.
Mahesh Kumar Singh se naopak domnívá, že text je ve skutečnosti variací indického písma brahmi, které se čtě zleva doprava, a shora dolů. Singh tvrdí, že prvních 24 stran přeložil do hindštiny a následně nechal těchto 24 stran přeložit z hindštiny do maďarštiny. Podle tohoto překladu kodex začíná jako apokryfní evangelium, následuje meditativní prolog a poté přechází do příběhů o Ježíšově ranném dětství.
Provedeny však byly i metodické a počítačové pokusy o překlad. Žádný z těchto pokusů však nebyl úspěšný. Někteří badatelé, jako například Levente Zoltán Király, dospěli k obecně přijímaným závěrům o struktuře knihy a o odkazech, které obsahuje. Ty se týkaly Ježíšova života. To sice nevedlo k definitivnímu závěru o původu nebo významu Kodexu, pomohlo to však vyvrátit teorie, že samotná kniha může být podvrh.
Zdroje:
