Tajemná mlha v roce 536 zasáhla Evropu. Způsobila hladomor a další hrozné věci

19. srpen 2020 četba na 2 minuty
V roce 536 pokryla Evropu záhadná mlha.

V roce 536 pokryla Evropu záhadná mlha.

Foto: Shutterstock.com

Mnoho současníků považuje rok 2020 za nejhorší ve svém životě. Naše babičky by namítly, že mnohem těžší byla léta válečná. Jejich rodiče by vzpomenuli na rok 1918, kdy chřipka usmrtila sto milionů lidí na planetě. Podle historika Michaela McCormicka to však není nic proti tomu, čím lidstvo prošlo v roce 536.

Který rok byl v historii lidstva tím nejhorším? Michael McCormick z harvardské univerzity by nominoval léto Páně 536. "Šlo o začátek toho nejhoršího období, ve kterém mohl člověk žít," prohlásil vědec.

Evropu, Blízký Východ a část Asie v té době zahalila záhadná mlha, která zabránila průchodu slunečních paprsků. Zmíněné oblasti se na celých 18 měsíců ponořily do tmy a zimy. "Slunce vydávalo po celý rok světlo bez jasu, podobně jako měsíc," napsal tehdy byzantský historik Procopius.

Letní teploty se toho roku pohybovaly mezi 1,5 - 2.5°C, v Číně napadl sníh. V takto mrazivém počasí nemohly dozrát žádné plodiny, a tak populaci následně stihla neúroda a hladomor. Zvlášť těžce byly zasaženy severní kraje. Odhaduje se, že na území dnešního Norska a Švédska vymřela až polovina obyvatel.

Zní to až neuvěřitelně, že by se příroda mohla zničeho nic takto záhadně pobláznit. McCormickův tým ovšem pro podivný úkaz našel vědecké vysvětlení. Tajemná mlha podle něj byla oblakem prachových částic, které do vzduchu vymetla mohutná erupce sopky na Islandu. Další výbuchy následovaly v dalších letech.

Aby toho utrpení nebylo málo, v roce 541 se Etiopií a Egyptem začala šířit smrtelná nákaza, která vešla do historie pod názvem Justiniánský mor. Postupně zasáhla celou oblast Středomoří a jen v Konstantinopoli vyhubila třetinu obyvatelstva. Neúroda z konce 30. let a následná epidemie zdevastovaly ekonomiku evropských národů na dlouhé časy. Opravdu nešlo o období, ve kterém by se člověk chtěl narodit.

Akční letáky