Rokoko bylo jednou z nejšpinavějších epoch. Jak řešily ženy špatnou hygienu?

Hygienické podmínky byly v rokoku otřesné.

Hygienické podmínky byly v rokoku otřesné.

Foto: Profimedia.cz

Šlechtičny to v dobách rokoka neměly lehké. Musely se podřídit módním trendům a ideálům krásy, které dosahovaly extrémů. Právě to mělo za následek zhoršenou hygienu. Mezi nejšpinavější místa pak patřil vyhlášený zámek Versailles.

Rokoko je umělecký sloh, který se vyvinul z baroka přibližně ve 20. letech 18. století. Bylo nejpopulárnější hlavně ve Francii na dvoře Ludvíka XV. a v Ruském impériu za vlády carevny Alžběty Petrovny. Vyznačovalo se bohatou zdobností, jež se projevovala v architektuře, malířství, sochařství, uměleckém kovářství, ale také v módě.

Krásná, ale nepraktická rokoková móda.Krásná, ale nepraktická rokoková móda.Zdroj: Profimedia.cz

V ní vládla přemrštěnost, přeplácanost a nepraktičnost. Muži nosili krajkové košile a kabáty s pevnými šosy a zdobnými knoflíky. Na nohách měli úzké kalhoty, bílé punčochy a obuv s přezkami a podpatkem. Dámy se šněrovaly do korzetu, dosahující délky od boků až do podpaží. Na něj si oblékaly dlouhé šaty s našitými stuhami, krajkami, výšivkami a hedvábím. Honosily se krinolínami, jež byly vyztužené kovovými, dřevěnými nebo kostěnými obručemi. Vše doplňovaly střevíčky na vysokém podpatku z atlasu, brokátu, hedvábí či sametu.

Rokoko a hygienické podmínky

Osvěžující koupel, čisté oblečení a voňavé povlečení v rokoku neznali. V té době vyvrcholila všeobecná fobie z vody, která se začala formovat již v pozdním středověku. S rozvojem měst a možností cestovat se v Evropě objevily nové nemoci, jako byl mor nebo syfilis. Věřilo se, že je přenáší zkažený vzduch a voda.

V čínském harému panovala přísná hierarchie.

Život v monstrózním čínském harému: 20 000 císařových žen čekal strašný osud

Vrstva potu a špíny byla považována za ochranný obal před škodlivými vlivy. Tento názor podporovali dokonce lékaři, jež rozhlašovali, že voda bere životní sílu, způsobuje ochabování organismu, rozšiřuje póry, a tedy zvyšuje šanci na nakažení nějakou chorobou. Lidé v dobách rokoka se tak nekoupali. Maximálně si namočili konečky prstů a otřeli si ospalky. Místo vody se používalo také mléko, nebo po vzoru krále Ludvík XIV. pálenka. Tělo si pak otírali suchým hadříkem.

První těhotná egyptská mumie byla původně považována za mumii velekněze

Video: Egyptská těhotná mumie má v sobě zcela zachovalý plod, ale je bez kostí

Aby se zakryl nesnesitelný tělesný puch, používaly se voňavky. Mezi nejoblíbenější patřil parfém s vůní pomerančových květů. Vlasy se mazaly pomádou s aroma hnijících jablek kombinované s hřebíčkem a skořicí.

Špína, smrad a parazité

Nedostatečná hygiena způsobovala, že šlechta hostila na svých panstvích i na těle různé druhy parazitů. Vši se vyskytovaly nejen v šatech, ale také v parukách, které byly neodmyslitelnou součástí rokokové módy. Ty často zakrývaly nejen stopy po absenci šampónu, ale také pleš či ekzém.

Zdroj: Youtube

Téměř standardem byly zkažené zuby. Ty se nečistily a ani se nechodilo k zubaři. Běžné bylo také akné na tváři a pažích. Přemíra pudrování pudrem, jež se vyráběl z rýžové či obilné mouky a parfému, způsobovala, že pleť nedýchala a získala žlutý nádech. Nežádoucí znaménka, jizvičky nebo vřídky se nakonec zakrývaly nálepkami, tzv. muškami. Ty měly různý tvar. Oblíbené byly srdíčka, květiny, hvězdičky, prasátka a brouci.

Zdroj:

www.cs.wikipedia.org, www.zoommagazin.iprima.cz, www.rodina21.cz