Rokoko bylo jednou z nejšpinavějších epoch. Jak řešily ženy špatnou hygienu?

Lenka Samuely | 7. 5. 2022

Šlechtičny to v dobách rokoka neměly lehké. Musely se podřídit módním trendům a ideálům krásy, které dosahovaly extrémů. Právě to mělo za následek zhoršenou hygienu. Mezi nejšpinavější místa pak patřil vyhlášený zámek Versailles.

Rokoko je umělecký sloh, který se vyvinul z baroka přibližně ve 20. letech 18. století. Bylo nejpopulárnější hlavně ve Francii na dvoře Ludvíka XV. a v Ruském impériu za vlády carevny Alžběty Petrovny. Vyznačovalo se bohatou zdobností, jež se projevovala v architektuře, malířství, sochařství, uměleckém kovářství, ale také v módě.

V ní vládla přemrštěnost, přeplácanost a nepraktičnost. Muži nosili krajkové košile a kabáty s pevnými šosy a zdobnými knoflíky. Na nohách měli úzké kalhoty, bílé punčochy a obuv s přezkami a podpatkem. Dámy se šněrovaly do korzetu, dosahující délky od boků až do podpaží. Na něj si oblékaly dlouhé šaty s našitými stuhami, krajkami, výšivkami a hedvábím. Honosily se krinolínami, jež byly vyztužené kovovými, dřevěnými nebo kostěnými obručemi. Vše doplňovaly střevíčky na vysokém podpatku z atlasu, brokátu, hedvábí či sametu.

Rokoko a hygienické podmínky

Osvěžující koupel, čisté oblečení a voňavé povlečení v rokoku neznali. V té době vyvrcholila všeobecná fobie z vody, která se začala formovat již v pozdním středověku. S rozvojem měst a možností cestovat se v Evropě objevily nové nemoci, jako byl mor nebo syfilis. Věřilo se, že je přenáší zkažený vzduch a voda.

Život v monstrózním čínském harému: 20 000 císařových žen čekal strašný osud
Magazín

Život v monstrózním čínském harému: 20 000 císařových žen čekal strašný osud

Vrstva potu a špíny byla považována za ochranný obal před škodlivými vlivy. Tento názor podporovali dokonce lékaři, jež rozhlašovali, že voda bere životní sílu, způsobuje ochabování organismu, rozšiřuje póry, a tedy zvyšuje šanci na nakažení nějakou chorobou. Lidé v dobách rokoka se tak nekoupali. Maximálně si namočili konečky prstů a otřeli si ospalky. Místo vody se používalo také mléko, nebo po vzoru krále Ludvík XIV. pálenka. Tělo si pak otírali suchým hadříkem.

Video: Egyptská těhotná mumie má v sobě zcela zachovalý plod, ale je bez kostí
Magazín

Video: Egyptská těhotná mumie má v sobě zcela zachovalý plod, ale je bez kostí

Aby se zakryl nesnesitelný tělesný puch, používaly se voňavky. Mezi nejoblíbenější patřil parfém s vůní pomerančových květů. Vlasy se mazaly pomádou s aroma hnijících jablek kombinované s hřebíčkem a skořicí.

Špína, smrad a parazité

Nedostatečná hygiena způsobovala, že šlechta hostila na svých panstvích i na těle různé druhy parazitů. Vši se vyskytovaly nejen v šatech, ale také v parukách, které byly neodmyslitelnou součástí rokokové módy. Ty často zakrývaly nejen stopy po absenci šampónu, ale také pleš či ekzém.

Zdroj: Youtube

Téměř standardem byly zkažené zuby. Ty se nečistily a ani se nechodilo k zubaři. Běžné bylo také akné na tváři a pažích. Přemíra pudrování pudrem, jež se vyráběl z rýžové či obilné mouky a parfému, způsobovala, že pleť nedýchala a získala žlutý nádech. Nežádoucí znaménka, jizvičky nebo vřídky se nakonec zakrývaly nálepkami, tzv. muškami. Ty měly různý tvar. Oblíbené byly srdíčka, květiny, hvězdičky, prasátka a brouci.

Zdroj:

www.cs.wikipedia.org, www.zoommagazin.iprima.cz, www.rodina21.cz

Tagy Alžběta I. Petrovna Evropa Francie hygiena Ludvík XIV. Ludvík XV. pozdní středověk Rokoko Ruské impérium Versailles