Rolf Mengele spatřil světlo světa 16. března 1944. Po konci druhé světové války se jeho otec odebral do Horního Bavorska a snažil se žít co nejnenápadnější život. Manželka Irene o jeho zločinech neměla ponětí a se synem Josefa často navštěvovala. Za svou odloučenou rodinou jezdil i poté, co roku 1949 odplul do Jižní Ameriky. Rolfovi se ovšem představoval jako strýček Fritz.
Pravdu o svém tátovi se dozvěděl až s velkým odstupem času, ale nereagoval znechuceně, ne hned. Nejprve se snažil jeho činy pochopit. A tak si dlouhá léta vyměňovali korespondenci, Rolf se dožadoval celé pravdy, Josef zdatně kličkoval. V roce 1977 se rozhodl odcestovat do Jižní Ameriky a podívat se Anděli smrti poprvé do očí.
Nikdy nikomu neublížil
Rolf se domníval, že osobní návštěva otce zlomí a ten otevřeně přizná podíl na masovém vraždění v koncentračních táborech a projeví lítost. Jenže Josef Mengele zapíral a lhal, že pouze rozhodoval o tom, kdo půjde pracovat, a kdo je na práci moc nemocný. Podle jeho slov dokonce zachránil tisíce lidí od nevyhnutelné smrti. Rolf mu nevěřil ani slovo.
„Já jsem se ani neobtěžoval ho poslouchat nebo se snažit pochopit jeho myšlenky. Všechno, co řekl, jsem odmítl přijmout. Nikdy nepochopím, jak se někdo může takových zločinů dopustit. A to, že jedním z nich byl i můj otec, na věci nic nemění,“ nechal se slyšet léta po konfrontaci.
Konec jména Mengele
Přestože svého otce nenáviděl, lovcům nacistů nikdy jeho přesnou polohu neprozradil. Už ho také nikdy nenavštívil. Josef Mengele pokračoval ve svém životě tak, jak to měl v plánu – bez patřičného trestu. Až do roku 1979 žil v Bertioze v Sao Paolu. Dne 7. února se v důsledku křeče, infarktu, nebo mrtvice utopil v oceánu. Pravá totožnost mrtvého muže byla odhalena až v roce 1992.
Rolf Mengele se vzdal svého příjmení, jeho identita je dnes neznámá. Má se zato, že pracoval jako advokát v německém městě Freiburg, v němž pravděpodobně dodnes žije se svou rodinou.
