Ještě větší chudáci, než otroci, byli v Egyptě rolníci. Faraon se choval strašně

Zobrazení rolníka

Zobrazení rolníka

Foto: Profimedia.cz

Rok egyptského rolníka nebyl jednoduchý. Od července, kdy začala voda v Nilu stoupat a zaplavila zemi, vyměnil srp za kladivo a pracoval na stavbách určených faraonem. Od listopadu se pak vrátil na pole. Mezitím se snažil najít čas na náboženské rituály nebo na zábavu.

Egyptská společnost byla strukturována do hierarchického systému podobnému pyramidě. Na jejím vrcholku stál faraon a jeho rodina, těsně pod ním byli kněží. Následovala vládnoucí třída, střední třída a malé procento obchodníků, řemeslníků a písařů. Spodní část zahrnovala otroky, služebníky a rolníky.

Mezi otroky a sluhy nebyl velký rozdíl. Sluhové však mohli ze služby odejít a byli za práci placeni. Často fungovali jako číšníci, kteří obsluhovali svého pána u stolu, jako naslouchači či tzv. šemsu, jež ho doprovázeli, když šel ven. Další služebníci pracovali v kuchyni nebo zajišťovali běžný chod domácnosti. Výhodou bylo, že tito lidé byli považováni za svobodné. Když se jim práce nelíbila, mohli odejít. Také mohli nabývat jmění.

Ženy se mohly stát písařkami a později kněžkami, věnovat se učitelství nebo se stát lékařkou.

Ženy ve starém Egyptě: Muži se k nim chovali skvěle, měli bychom se učit

Otroci, nazývaní herku či baku, byli většinou váleční zajatci a byli součástí státní pokladny. I přesto, že vlastnili majetek, mohli být kdykoli prodáni, pronajímání nebo vyměněni stejně jako zboží. Když se však dostali do služeb dobrého pána, mohli mít spokojený život. Často také byli osvobozeni, nakupovali půdu nebo dostali věno do manželství.

Sklizeň znamenala i výběr daníSklizeň znamenala i výběr daníZdroj: Profimedia.cz

Rolníci ve starém Egyptě

Zemědělci to měli horší. Půdu vlastnil faraon a bohatší vrstva, která jim byla propůjčena. Za ni navíc museli odvádět daně v naturáliích. Rolníci tak byli s pozemkem pevně svázáni. Nemohli se z vlastní vůle přestěhovat. Pokud to však bylo zapotřebí, byli hromadně přesunuti.

Jejich obydlí bylo skromné. Bylo postaveno ze sušených cihel vyrobených z bláta. Zdi místnosti byly natřeny na bílo a mohly být pokryty závěsy z plátna. Na udusané podlaze byly rákosové rohože. Na nich stály dřevěné stoličky, stoly a postele. Věci se ukládaly do truhly a do výklenků ve stěnách. Uprostřed domu bylo ohniště. To se často vyskytovalo i v letní kuchyni, jež byla vybavena pecí a mlýnským kamenem.

Strava Egypťanů je pestrá. Ilustrační foto.

Co se jedlo ve starém Egyptě? Strava byla příčinou mimořádně vysokého věku

Základ jejich stravy tvořil chléb a pivo. Pochutnávali si také na luštěninách, cibuli, česneku, datlích a fících. Maso bylo svátečním jídlem. Konzumovaly se především ryby, ptáci a jiná divoká zvěř. Vesničané se také starali o stáda ovcí, prasat a koz, ta však patřila panovníkovi.

Zemědělství starého Egypta záviselo na nilských záplaváchZemědělství starého Egypta záviselo na nilských záplaváchZdroj: Profimedia.cz

Rok rolníka

Život zemědělce se odvíjel podle rozsahu nilských záplav. V červenci a srpnu se voda z řeky začala vylévat. V té době nebylo možné na poli pracovat. Z rolníků se tak stali dělníci na stavbách. Jakmile v listopadu hladina klesla, začala doba peret neboli rozpuku.

Důležité bylo nakypřit nyní měkkou a snadno obdělávatelnou půdu. Pomocí dřevěných motyček se rozbíjely hroudy a poté se pluhem vyoraly brázdy. S těžkou prací pomáhali osli, ale také psi. Následně přišel čas žen a dětí. Ty si naplnily papyrové pytlíčky zrním, které rozhazovaly do všech stran. Na konci měsíce března se konaly žně, což znamenalo také výběr daní.

Zdroj: Youtube

Vztah rolníka a faraona nebyl nijak zvlášť šťastný. Podle dobových záznamů byl stavěn na diktatuře, náboženským, fyzickým a intelektuálním zotročením. Vysoké daně placené vládě také způsobovaly, že vesničané neměli reálnou šanci dostat se z chudoby. Problémem také bylo, pokud nastala neúroda. Jako první pociťovali hlad právě zemědělci.

Zdroje: www.starovekyegypt.netcs.wikipedia.orgwww.ukessays.com