Jak žili ve středověku rolníci a jejich ženy: Tak hrozný život si nezasloužili

Jak žili ve středověku rolníci a jejich ženy?

Jak žili ve středověku rolníci a jejich ženy?

Foto: Profimedia.cz

Historikové odhadují, že až 80 % obyvatel středověké Evropy mohlo být klasifikováno jako rolníci, úzce spjatí s feudalismem, jež ovládal tehdejší společnost. Jejich každodenní přežití záviselo nejen na počasí, ale především na rozmarech jejich pána.

Feudální zřízení rozdělovalo středověkou společnost na tři stavy plus duchovenstvo. Na vrcholu pomyslné pyramidy stál panovník, který vlastnil rozličně velké území. Aby se o něj nemusel starat, předal ho do užívání šlechticům neboli leníkům. Ti museli králi slíbit věrnost a vojenskou podporu. Lidé, jež v dané oblasti žili, byli součástí léna. Jejich úkolem bylo obdělávat půdu a část výnosů odevzdávat svému pánovi. Za to očekávali určitou ochranu.

Výška daní se mohla měnit několikrát do roka. Většinou se však odváděla 1/3 toho, co se vypěstovalo, a to dvakrát ročně. Rolník zároveň musel platit i tehdy, když se konala svatba, narodilo se dítě nebo byla válka. Králi se pak odváděla také státní daň a církvi desátek. Ten měl podobu desátého dílu obilí či jiných plodin. Také byla povinná robota. Obecně se udává, že lidé museli na „panském" odpracovat 18 až 24 dní ročně. Stavěli cesty, káceli les nebo prováděli sezónní zemědělské práce. Kdo neměl na zaplacení farnosti, svůj povinný podíl si musel odpracovat na církevních polích.

Rolníci ve středověku

Tento pyramidový systém a forma samozásobitelského zemědělství v podstatě připoutala rolníka k půdě, čímž se stal na svém pánovi ekonomicky závislý. Veškerou práci ale musel oddřít sám se svou rodinou.

Hladomor ve středověku

Největší hladomor ve středověku: Doba tak hrozná, že hnala lidi z domovů

Leníka nezajímalo, že zrna nevyklíčila, prší, je naopak období sucha nebo, že liška zabila všechny slepice. On sám odmítal pociťovat hlad. Každý den se tak poddaní snažili, aby ten následující byl ještě lepší.

Den ženy ve středověku začínal za svítání.

Jak vypadal den prosté středověké vesnické ženy. Tohle byste zažívat nechtěli!

Práce byla rozdělena podle tradičních a dnes již zastaralých genderových stereotypů. Muži se soustředili na zemědělství. Od jara do podzimu se snažili získat novou ornou půdu a rozšiřovat či kultivovat stará pole. Začínalo se kácením a vypalováním lesa. Tato plocha byla využívána jako pastvina. Teprve po několika letech opakovaného klučení náletových dřevin byla půda vhodná na orbu.

Každodenní dřina

K tvorbě brázdy se používal pluh. Ke kultivaci úhoře dřevěné brány. Další položkou na seznamu bylo také sečení trávy, sklizeň, mlácení a uložení obilí. Rolníci se také starali o hospodářská zvířata. Když bylo třeba silné ruce, pomáhali sousedům se stavbou domů, stodol nebo chlévů.

Zdroj: Youtube

Selské ženy měly na starosti domácnost. V době, kdy chyběl sporák, pračky, sušičky, vysavače a další dnešní pomocníci, trval každý z úkolů extrémně dlouhou dobu. Staraly se také o zahrádku a zpracovávaly přízi.

Zdroj:

www.historickarevue.sme.sk, www.dejepis.com, www.dvojka.rozhlas.cz