Roman Postl, narozený roku 1969 v Proboštově, se navenek dokázal prezentovat jako ctihodný člověk, milý, usměvavý a nápomocný kamarád. Dobrá duše v něm se pravděpodobně navždy zlomila v 90. letech, kdy jeho milovaná sestra zemřela na rakovinu.

Oba tehdy pracovali na celnici v Cínovci. Po smrti sestry začal na sobě pozorovat zdravotní potíže se štítnou žlázou, bolesti tlumil alkoholem a na černo opatřeným morfiem. Na obou substancích se stal závislým.

V roce 1998 začal kolem sebe páchat zlo. Nejdříve to bylo výtržnictví a ublížení na zdraví, to se vystupňovalo až k první vraždě. Osudným dnem jeho první oběti, 17letého Jana Štencla, který pracoval jako ochranka diskotéky Černý Orel v Oseku, se stal 29. březen.

Sláva! Třikrát Sláva!

Do podniku vyrazil Postl ozbrojen pistolí. Posilněn alkoholem vytáhl zbraň, aby se pochlubil dívce, a vystřelil do stropu. Přes hlasitou hudbu to slyšelo pouze jeho okolí, někteří se smáli, jiní trnuli hrůzou, a jeden měl podle Postla potrestáníhodnou reakci, takže k němu došel a udeřil ho pěstí.

Do konfliktu vlítla ochranka i se Štenclem, který měl mít s Postlem v minulosti nevyřešené problémy. Štencl bez problému agresora přepral, ale Postl nečekaně vytáhl zbraň a mladíka střelil. Štencl se svalil na zem a Postl do něj vystřelil dalších šest kulek a se zvednutou pravačkou vítězoslavně zvolal: ,,Sláva! Sláva! Třikrát sláva!“ Pak odešel.

Policie ho zatkla až druhý den. Soud ho poslal na 13 let za mříže, Roman si za velmi dobré chování odseděl jen dvě třetiny trestu. A přestože tvrdil, jak ho věznice změnila a po propuštění bude sekat dobrotu, rozhodl se společnosti pomstít.

Kromě alkoholu a morfia začal Postl užívat pervitin. Sehnal ho od Davida Černého, který se později stal jeho kumpánem v sériovém vraždění. Postl si za 5 tisíc korun sehnal zbraň a pomalu realizoval svůj plán.

Vraždící narkoman

Jeho první obětí se stal podnikatel Karel Diviš, který mladíkům, předstírajícím poruchu auta, chtěl pomoct. Diviše Postl střelil do hlavy, tělo naložili do auta a sjeli s ním do Žalan, kde ho pohřbili a auto potopili ve vápence.

Druhá vražda se udála jen o den později, 2. září, v Ústí nad Labem. Postl si vytipoval čerpadláře benzínové stanice a i jeho střelil do hlavy. Benzínku po vraždě vykradl.

Dne 3. září se třetí obětí vraždícího narkomana stal barman v herně Las Vegas v Chomutově. Pod silnou dávkou pervitinu zastřelil mladíka za barem, vybral pokladnu a hernu zapálil. Černý na něj čekal v zaparkovaném autě.

Svou neopatrností a dopředu nepromyšleným plánem na sebe upoutal pozornost svědka Miroslava K., který se šel podívat, odkud se line hustý dým. Postl mu pistolí zamířil na hlavu, ale těsně před zmáčknutím pouště svědek uhnul a kulka ho minula. Postl se dal na útěk, Miroslav utíkal za ním a vytáčel tísňovou linku.

Konečná přestřelka

Další momenty jsou jako vystřižené z dramatického filmu – Postl se schoval do křoví u pošty, kde se díky včasnému telefonátu objevila policejní hlídka . Řvali na podezřelého, ať vyleze ze své skrýše, Postl uposlechl, ale vzdát se neplánoval. Rychlým gestem natáhl závěr pistole a vystřelil na blízko stojícího policistu Romana Jedličku. Vzduchem začaly svištět kulky, Jedlička padl zraněný k zemi – vrah ho střelil do ruky a hrudi. Postla ovšem také ranili, oba zranění putovali do nemocnice.

Jedlička byl po hodině resuscitování prohlášen za mrtvého, Roman Postl zemřel v chomutovské nemocnici o pět dní později. Davida Černého v roce 2010 poslal soud na 19 let do vězení.