Objevili je až policisté, kteří na místo přijeli spolu se záchranáři. Dvouletý Lukáš a čtyřletá Eliška byli stejně jako jejich nejmladší sestra Romana ubodáni, na půdě pak ležel také osmiletý David udušený polštářem. Do nemocnice tak záchranáři převezli jen matku, která si podle všeho podřezala žíly a pokusila se oběsit. Přes vážná zranění se rychle zotavovala.
Sousedé o Romaně Zienertové říkali, že to neměla lehké. Z prvního vztahu měla tři děti, jejich otec však prý pobýval ve vězení a nejspíš na ně nijak nepřispíval. Druhý partner, který vraždu ohlásil policii, zase trávil hodně času prací na svém hospodářství, přestože se snažil být své přítelkyni oporou a upřímně ji miloval. Romana si připadala na všechno sama a svou situaci psychicky nezvládala. Známým se svěřila s obavami, že by jí nakonec mohla sociálka děti zabavit.
Pokud o ně měla přijít, pak je neměl dostat do péče nikdo jiný. Romana Zienertová popadla nůž a nejmladší děti chladnokrevně ubodala. Nejstarší chlapec před ní zřejmě utekl na půdu, ale dohonila ho a udusila.
U soudu se pak snažila předstírat, že trpí psychickou chorobou a výpadkem paměti. Jediné, na co si vzpomínala, byly podle jejích slov útržky z dětství a tanečních. Psychologové i psychiatři nicméně dospěli k závěru, že je obžalovaná plně při smyslech a záměrně lže, aby se vyhnula doživotnímu trestu. Přes veškerá odvolání ji neminul. Romana může požádat o nové projednávání svého případu až v roce 2032.
