Romeo a Julie holocaustu: Krutý velitel tábora se obětoval kvůli krásné židovce

2. říjen 2019 četba na 2 minuty
Ingeborg Syltenová

Ingeborg Syltenová

Foto: Geni.com

O koncentračních táborech, které byly vybudovány za druhé světové války v Estonsku, se zdaleka nepíše tolik jako o Osvětimi. Přitom i tady se rodily jak kruté, tak pozoruhodné příběhy, které jsou hodny zaznamenání. Zcela ojedinělý byl například vztah velitele tábora Ereda k jedné z internovaných dívek.

Česká Židovka Ingeborg Syltenová do Estonska přicestovala z terezínského ghetta coby sedmnáctiletá dívka na podzim roku 1942 a zpočátku byla vězněna v pracovním táboře Jägala. O rok později ji nacisté přemístili do lágru Ereda, kde si jí hned při příchodu všiml sám velitel Heinz Drosihn. Tento mladý a ambiciózní příslušník SS měl pověst nelítostného fanatika zcela oddaného nacistické ideologii. Vězně často surově bil a v táboře je držel za nelidských podmínek.

Při pohledu na krásnou Ingeborg se v něm však něco zlomilo. Mladou dívku vzal ihned pod svá ochranná křídla a nabídl jí teplou deku a lepší příděl jídla. Inge mu nedůvěřovala a jeho pozornosti odmítala. Nakonec ale přijala pozici kuchařky v jeho domácnosti a nastěhovala se k němu.

Podle svědectví předchozí Drosihnovy hospodyně Gisely Danzigerové měla Inge na velitele tábora velký vliv. Když ho přistihla, jak bičuje jednoho z vězňů, bič mu vytrhla z ruky a zpražila ho nevybíravými slovy. Drosihn po jejím kázání od fyzických trestů zcela ustoupil a k vězňům se choval slušněji.

Své city k židovské dívce velitel před nikým neskrýval, a to se mu stalo osudným. Dozorci i vězni věděli, že ho Inge plně ovládá, a má dokonce přístup k jeho klíčům a zbraním. Podivný románek milencům vydržel tři měsíce, než Drosihna někdo udal vyšším důstojníkům.

V únoru 1944 dorazila do Eredy neočekávaná kontrola, která zjistila, že se Židovka Inge těší neobyčejných privilegií. Dívka byla podrobena výslechu a zbita, zatímco Drosihn se dal na útěk. Po několika dnech se podařilo utéct také Inge. Milenec už na ni čekal a oba se vydali na cestu přes moře do Švédska, kde chtěli začít nový, svobodný život.

Útěk se jim však nezdařil. Není jisté, zda je nacisté zastřelili, nebo zda milenci zvolili v bezvýchodné situaci sebevraždu, jejich těla byla nicméně převezena zpět do Eredy a pohřbena na neznámém místě. Neznámý příběh "Romea a Julie holocaustu" byl připomenut teprve počátkem nového tisíciletí v jednom z dílů dokumentu Zapomenuté transporty, který na základě vlastního výzkumu a výpovědí přeživších svědků natočil režisér Lukáš Přibyl.

Akční letáky