Jak asi vypadala česká a moravská krajina před 7000 lety? Představujeme si naprostou divočinu, s drobnými zemědělskými osadami kolem vodních toků. Dřevěné chatrče velikosti zahradní kůlny, pár kusů dobytka, těžkou práci do sedření pro pár zrnek obilí. Jeden by řekl, že mentalita tehdejších obyvatel se nemohla nijak zvlášť lišit od myšlení lovců mamutů. Rozdíl byl jen v tom, že nyní už lidé žili na jednom místě a nestěhovali se od jeskyně k jeskyni.

A přesto se již tehdy vyráběla zdobená keramika a do módy přišly šperky. Ty nejvzácnější obsahovaly středomořské mušle, což svědčí o tom, že již v takto dávné době v Evropě existovalo nějaké spojení mezi vzdálenými místy a kmeny. Co vás možná překvapí ještě více, neolitičtí usedlíci ani nebydleli v žádných boudičkách na dříví, ale stavěli si tzv. "dlouhé domy", které na délku měřily 15 až 25 metrů a jejich šířka se pohybovala okolo 6 metrů. Konstrukci tvořily dřevěné kůly nesoucí krov, stěny byly vypleteny proutím a následně pomazány hlínou.

Model neolitické osady s dlouhými domy si můžete prohlédnout ve videu:

Zdroj: Youtube

Nemůžeme vědět, kolik lidí v takovém domě bydlelo pohromadě, ale prostorově šlo o naprostý luxus - vždyť například ve středověku se rodiny tísnily na 10 čtverečních metrech a s mnohem menší obytnou plochou se často musíme spokojit i dnes.

Nečekaně zruční řemeslníci

A potom tu byly rondely. Kruhové areály o průměru 40 až 200 metrů, obehnané palisádou z kůlů a jedním či více příkopy. Na stavbu těch největších padlo několik stovek dubových stromů. Vědci na základě praktického experimentu odhadují, že k vybudování takového rondelu bylo potřeba asi 100 až 200 lidí a práce zabraly celé dva roky. To by ale znamenalo, že neolitická sídliště byla osídlena mnohem hustěji, než se dříve předpokládalo. Navíc tu fungovala organizace práce, což je znak kultur, které považujeme za "vyspělé".

Protože se z rondelů dochovaly jen základy, není možné s určitostí stanovit, jak byly palisády původně vysoké a zda celou konstrukci nepokrývala nějaká střešní krytina. Tím hůře se samozřejmě určuje i smysl těchto staveb - mohlo jít o ohrady pro hospodářská zvířata, ale také třeba o místa sociálního setkávání či sídla elit. Možná tu rovněž probíhaly náboženské rituály nebo společné oslavy spojené s hostinami - nasvědčovaly by tomu bohaté nálezy keramiky a pozůstatků poražených zvířat.

Komunitní centra?

Vzhledem k tomu, že poloha vchodů vůči světovým stranám se u jednotlivých rondelů liší, archeologové nejsou nijak nakloněni myšlence, že stavby nějak souvisely s astronomií nebo sloužily jako kalendáře, jak se předpokládá u mnohem mladšího Stonehenge. Obecně ale svědčí o nečekané technické úrovni neolitické společnosti a jejích znalostech geometrie.

Díky leteckému snímkování bylo dosud ve střední Evropě odhaleno téměř 200 rondelů, což je číslo, o kterém se ještě před 50 lety archeologům ani nesnilo. Původně se mělo za to, že šlo o stavby ojedinělé. Od začátku milénia však jsou každou chvíli hlášeny nové nálezy, až vědci začali hovořit o celé síti rondelů, která se mezi lety 4900 - 4500 př. n. l. rozprostírala na území dnešního Česka, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska.

Podle archeologa Jaroslava Řídkého stavby zřejmě plnily úlohu jakýchsi regionálních středisek; vznikaly totiž především na cestách mezi osadami nebo v blízkosti několika sídlišť, takže se zdá, že sloužily několika komunitám dohromady. Na neolitické vesničky se proto nedá pohlížet jako na izolované buňky hledící si jen vlastního políčka, osady byly naopak vzájemně propojeny, politicky, obchodně i kulturně. Je jen škoda, že o tehdejší společnosti máme tak málo informací.


Zdroje: https://lumyd.eu/, https://sever.rozhlas.cz/, https://archaeo3d.com/