"V budoucnu by Měsíc mohl sloužit jako křižovatka nebo přestupní stanice při cestě na vzdálené planety. Dává proto smysl, že bychom chtěli využít tamní půdu k pěstování rostlin," uvedl vedoucí studie Rob Ferl. "Co se stane, když zasejete semena do měsíční půdy, tedy substrátu, který je zcela mimo evoluční zkušenost rostliny? Jak by se rostlinám dařilo v lunárním skleníku? Mohli bychom mít jedhoho dne lunární farmáře?"
Aby našel odpovědi na své otázky, profesor Ferl se svým týmem navrhl zdánlivě jednoduchý experiment: vloží semínka do měsíční půdy, přidá vodu, živiny a světlo a potom už jen zaznamená výsledky. Problém byl jen s množstvím substrátu, který byl na Zemi přivezen z misí Apollo - biologové pro pokus získali jen 12 gramů, tedy pouhých několik lžiček.
Vědcům se podařilo vypěstovat huseníček v měsíční půdě.
Zahrádka v laboratoři
Laboratorní měsíční zahrada tedy musela být skutečně miniaturní. Výzkumníci substrát vložili do jamek o velikosti náprstku v plastových pokusných miskách, jež se jinak používají ke kultivaci buněk. Každou z nich naplnili gramem zeminy, kterou navlhčili a zakápli živným roztokem. Pak už zbývalo jen přidat semínka. Pokusnou rostlinou se stal nenáročný huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), běžně využívaný jako modelový druh v molekulární genetice rostlin.
Stejná semena přitom vědci zaseli i do kontrolního substrátu pozemského, byť odebraného v extrémním prostředí, a tudíž velmi chudého na živiny, který měl měsíční půdu jen imitovat.
Jak unikátní pokus probíhal, dokumentuje video:
"Nebyli jsme si jisti, jestli v lunární půdě vůbec něco vyklíčí. Ale čekalo nás milé překvapení. Semínka vyklíčila téměř všechna," pochlubila se úspěchem spoluautorka studie Anna-Lisa Paul.
Rostou, ale slabě
Postupem času však bylo vidět, že se huseníčku v měsíčním substrátu moc nelíbí. Oproti rostlinkám v kontrolních miskách rostl pomaleji a jeho stonky byly slabší. "Byly to jasné známky, že se rostliny snaží vyrovnat s chemickým a strukturálním složením neznámé půdy," uvedla Anna-Lisa Paul. Její slova vzápětí potvrdila genetická analýza. "Na genetické úrovni rostliny nasazovaly prostředky, které obvykle zapojují při stresových podnětech, jakými jsou sůl, kovy nebo oxidační stres. Usuzujeme proto, že rostliny vnímají prostředí měsíční půdy jako stresující," vysvětlila profesorka.
Přesto výzkumníci oslavují základní poznatek, že semena jsou schopna v lunárním substrátu vyklíčit. Jakým způsobem by se půda musela obohatit a zavlažit, aby v ní bylo možné vypěstovat silné a zdravé rostliny, bude předmětem dalšího výzkumu. Prozatím jsou vědci s výsledkem studie spokojeni.
Zdroje: http://www.sci-news.com/, https://www.bbc.com/, https://www.nature.com/
