Co vědce trápilo
To, co na snímcích Země z vesmíru nesedí, je zmíněný jas. Polokoule Země by na neupravených fotografiích z vesmíru neměly stejně zářit. Je to kvůli albedu, jevu, který je v klimatologii a astronomii důležitý. Je to poměr odraženého elektromagnetického záření ku množství dopadajícího záření. Albedo naší planety ovlivňují například sněhové, zelené a vodní plochy, pouště a další faktory. Jeho měření blízko nad povrchem Země na obou polokoulích ukazuje jiný poměr.
Na jižní polokouli je mnohem větší plocha tmavých oceánských vod. Ta by měla pohlcovat více slunečního záření než severní a zároveň ho méně odrážet. Na snímcích z vesmíru obě polokoule naší planety září stejně. Proč? S tím si právě vědci lámali hlavu.
Odborný pohled
Vyřešit dlouho nevysvětlitelné rovnoměrné záření se rozhodl mezinárodní tým klimatologů a geologů. Shromáždili údaje z družic NASA Terra, globálních meteorologických dat ERAS 5 a padesát let staré zprávy o oblačnosti, bouřkách a jejich intenzitě. Zkoumali také jejich analýzy, které provedla agentura NASA.
Následjící video ukazuje a vysvětluje albedo:
Na základě vzorů cyklón, které se na oblačnosti podílejí a anticyklón, které ji potlačují, a také vzájemného působení teploty a tlaku v atmosféře, pak zjistili, co zemské albedo při pohledu z vesmíru vyrovnává.
„Zjistili jsme, že albedo mraků, které vzniká v důsledku silných bouří nad jižní polokoulí je vysoce přesným vyrovnávacím činitelem vůči velké pevninské ploše na severní polokouli. Tím je zachovaná symetrie,“ říká jeden z autorů studie zveřejněné v lednu 2023 na PNAS, klimatolog Or Hadas z Weizmannova vědeckého institutu v Rakousku. „To naznačuje, že bouře jsou spojovacím článkem mezi jasem zemského povrchu a jasem mraků, čímž je záhada symetrie vyřešená.“
Zdroje: www.sciencealert.com, headtopics.com,
