Zdroj: By Titian - http://emuseum.ringling.org/emuseum/objects/24004/portrait-of-a-woman?ctx=58f0b43d-c6c8-4c05-843a-f456a9ca7f7d&idx=3, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7929744
Vědci zrekonstruovali tvář nejmocnější otrokyně Osmanské říše. Před touto kráskou se plazil i sám sultán
Sulejman spěchal přes zahradu, když náhle uslyšel tóny cizí písně. Hlas, který ji zpíval, byl tak krásný, že se mu sevřelo srdce. Zpomalil a zamířil směrem k prádelně. Tam uviděl mladou dívku s dlouhými zrzavými vlasy, jak pere prádlo. Chvíli ji sledoval a pak se rozhodl, že ji osloví.
„V jakém kraji se skládají tak smutné písničky,” optal se pradleny. Žena se lekla. Nedala ale na sobě nic znát. Upravila si pramen vlasů, jenž ji vypadl z pod čepce. „V takovém, kde vaši vojáci berou nevinné vesničanky do otroctví, aby jim čistily spodky,” zazubila se. Mladý muž se rozesmál.
„Máš štěstí, že mám rád hádanky a hygiena mých mužů mi leze krkem.” Sultán se posadil na sud. S půvabnou otrokyní si povídal nejméně půlhodinu. Naprosto ho okouzlila. „Počítej s tím, že se ještě uvidíme,” řekl rozhodně, když odcházel. Jak slíbil, tak se také stalo. Hned nacházející den byla Roxolana vybrána, aby se Sulejmanem strávila noc.
Krásná Roxolana
Sultán byl jak smyslů zbavený. Nikdy si ho žádná z konkubín neomotala kolem prstu tak, jak tato rusovláska pocházející z Červené Rusi na hranici Polského království a Osmanské říše. Byla dobře vychovaná, veselá, chytrá a atraktivní. Trávil s ní tolik času, že jeho první manželka Mahidevran, začala žárlit. Dokonce na Roxolanu zaútočila a poškrábala ji na tváři.
Po tomto incidentu se pozice sultánovy oblíbené konkubíny ještě více upevnila. V roce 1521 mu porodila prvního syna Mehmeda. O devět let později ji Sulejman prohlásil za svobodnou a oženil se s ní. Stala se jeho baš-kadin neboli hlavní ženou.
Jejich vztah byl láskyplný. Dokazuje to milostná korespondence, kterou si vyměňovali v době, kdy byl sultán na vojenských taženích. Během jeho nepřítomnosti Roxolana přijímala posly, zadávala úkoly úředníkům a řešila spory. Měnila také zažité zvyklosti. Nechala vybudovat veřejné lázně, mešity, ubytovny pro poutníky nebo vývařovny pro chudé.
Mocná otrokyně
Řada pramenů ji označuje za schopnou političku. Přičítá se jí ale také vina na sultánově rozhodnutí o popravě jeho nejstaršího syna Mustafy a velkovezíra Ibrahima. Její odkaz lze najít v následujícím století, kterému se říká „Sultanát žen“, v němž se královské manželky podílely na vládnutí.
Roxolana zemřela 17. dubna 1558 ve spánku ve věku 53 let. Dodnes se neví, zda to byla přirozená smrt, nebo vražda. Sulejman však její ztrátu oplakal a už nikdy se neoženil. O osm let později se nechal pohřbít vedle ní.
