Věra Šťovíčková po střední škole v roce 1949 nastoupila na povinnou brigádu do Československého rozhlasu, u této práce zůstala jedenadvacet let a vypracovala se na zahraniční zpravodajku. Zpravodajské ostruhy sbírala Věra Štovíčková hlavně v Africe, v uvolněném roce 1968 se ale vrátila do pražské redakce, protože „chtěla být u toho“.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 měla službu ve zpravodajství. Když Prahu začaly obsazovat okupační armády, stal se Československý rozhlas klíčovým médiem šířícím nejaktuálnější zprávy. Prosovětští komunisté se pokusili prosadit do vysílání zprávu, která měla legalizovat vstup armád Varšavské smlouvy do Československa.

Redaktoři ve službě však odvysílali stanovisko ÚV KSČ, jež okupaci odsoudilo. I přes vážnost tehdejších okamžiků se Věra Šťovíčková neubrání úsměvu, když vzpomínala, jak si po konci noční směny šla pro instrukce k tehdejšímu řediteli. S kolegy ho našli, jak se schovává pod psacím stolem.

Budovu rozhlasu sovětští vojáci postupně 21. srpna obsadili, ale vysílalo se dál. Věra chodila do improvizovaného studia v tehdejším kině Skaut (dnešním Divadle Minor) ve Vodičkově ulici v centru Prahy. Trvalo to do 27. srpna, kdy se z Moskvy vrátili představitelé strany a státu. Přivezli ponižující podmínky okupace, ale redaktoři se mohli do budovy rozhlasu zase vrátit. Mnozí tam ale dlouho nevydrželi, brzy se rozjely čistky. „V duchu jsem si ještě furiantsky říkala: ‚No tak půjdu dělat něco jiného, vždyť nemusím být v rádiu.‘ Ale houby, nikde mě nevzali. Ani v trafice u kina Blaník mě nevzali! ‚Kdepak, vy máte známou tvář, to nejde.‘“

Věra Šťovíčková nakonec skončila ve skladišti kyseliny sírové. Později podepsala Chartu 77. Měla štěstí, že se v letech normalizace mohla uplatnit jako překladatelka, ale pouze potají, „přikrytá“ jmény obětavých přátel. Do rozhlasu se však nevrátila ani po listopadu 1989.

Zemřela po dlouhé nemoci 31. října 2015.

Paměť národa
Příběhy z tohoto seriálu najdete ve sbírce Paměť národa, která je volně přístupná na www.pametnaroda.cz. Vzpomínky pamětníků na invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 přibližuje venkovní výstava „Paměť národa 68“ v Dejvické ulici v Praze 6 od 15. srpna do 5. září. Paměť národa připravuje také moderní audiovi-zuální výstavu ke 100. výročí republiky v Praze na Letné, pod bývalým pomníkem Stalina. Otevřena bude od října do prosince a na její vznik můžete přispět na stránce www.nastalina.cz.