Nebyla to prý náhoda. Mělo se jednat o zázrak, jenž provedl prorok Mohamed, na žádost pohanů z Mekky. „Byli jsme s Božím poslem v Míně, když byl Měsíc rozdělen na dvě části. Jedna byla na jedné straně hory Jabal al-Nour, druhá na druhé. Prorok nám řekl:´Jděte a vydejte o tom svědectví. Zde je důkaz, že Pán existuje´."
Tajuplná událost byla zaznamenána Mohamedovými společníky ibn Abbasem, Anasem ibn Malikem a Abdullahem ibn Masudvem v Súře Al-Qamar 54:1–2 a v textu asbāb al-nuzūl. Podle indického muslimského učence Abdullaha Yusufa Aliho se Měsíc znovu rozdělí, jakmile nastane soudný den.
Rozpůlení Měsíce
Verš o rozštěpení Měsíce se snažila analyzovat řada badatelů. Šlo o metaforu nebo se zázrak opravdu stal? Nebo byl zaznamenán jen určitý úhel pohledu? „Z každého kouta světa vypadá Měsíc jinak," psal muslimský učenec z 12. století Qadi Ayyada. „Pokud šlo o zatmění, někde bylo jen částečné, na jiném místě totální."
Vykladatel Koránu Yusuf Ali spojuje tuto událost se dnem posledního soudu, o němž se zmiňuje Súra 75:5-9. „Kdy vůbec ten den nastane? Až Měsíc potemní a Slunce se s ním spojí." S tímto výkladem souhlasí i profesor islámských studií Muhammad A. S. Abdel Haleem. „Arabština používá minulý čas, aby pomohla čtenáři představit si, že událost proběhla. Je to tedy odkaz na budoucí konec světa."
Záhada rozpůleného Měsíce
Zajímavostí je, že rozpůlení oběžnice nenastalo pouze v 7. století. V roce 1178 podobnou událost popsal také kronikář Abbey of Christ Church v Canterbury, mnich Gervasus. On a pět jeho kolegů 18. června, hodinu po západu Slunce, spatřili, jak se „horní roh srpku rozdělil na dvě části".
„Z jeho středu vyskočila hořící pochodeň, která chrlila oheň, žhavé uhlíky a jiskry. Měsíc pulzoval jako zraněný had." Na podivnou událost se na několik staletí zapomnělo. V roce 1976 její záznam objevil geofyzik ze State University of New York Jack B. Hartung. Ten přišel s teorií, že mnich popsal vznik 22 km kráteru Giordano Bruno.
Jeho hypotézu o dva roky potvrdili astronomové Odile Calame a John Derral Mulholland, již analyzovali nové snímky shromážděné sovětskou sondou Luna 24 a odhalili, že radiální značky vzniklé během formování prohlubně ještě nepohltil měsíční prach. To napovídalo, že byla vytvořena v nedávné době.
Řada vědců ale argumentuje, že kráter musí být mnohem starší. Podivné navíc je, že mnich Gervasus byl jediným kronikářem, který fascinující událost zaznamenal. „Vize Měsíce, jenž se rozpadl na dvě části, by mohla být pouze propagandistickou symbolikou o triumfu křižáků nad islámem," tvrdí historik astronomie Peter Nockolds.
Proti těmto slovům ale stojí fotografie pořízená v roce 1966 během mise NASA - Apollo 10. Na ní jde vidět 300 km dlouhá trhlina, jež protíná povrch Měsíce. Muslimové i zastánci příběhu anglického mnicha byli po jejím zveřejnění v roce 2016 nadšeni. Do dnešní doby ji berou jako důkaz o tom, že oběžnice byla kdysi opravdu rozdělena na dvě části.
Zdroj:
www.koranoislamu.cz, www.en.wikipedia.org, www.bbvaopenmind.com