Vtipné záznamy ze středověkých rozvodových řízení. Muži to neměli lehké, bude vám jich líto

Tereza Malá | 25. 12. 2022

Co Bůh spojil, člověk neodlučuj. Tak zněla svátost manželská. Pokud jste se chtěli ve středověku rozvést, byl to složitý proces a moc šancí nebylo. Ale přesto existovaly. Jak vypadal středověký rozvod? Byla to veřejná hanba, zejména pro muže. Nahlédněme společně do análů…

Jeden z mála způsobů, jak se mohla žena například ve středověké Anglii rozvést, bylo dokázat, že je její manžel impotentní. To však bylo potřeba dokázat veřejně. Případů v Anglii bylo několik a těchto málo zaznamenaných případů zrušení manželství v pozdním středověku bylo zaměřeno na otázku impotence.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Případ Tedii Lambhirdové

Tedia podala roku 1370 žádost o rozvod s jejím manželem Johnem, kdy tvrdila, že je impotentní. Naštěstí měla očité svědky, takže jeden z klíčových svědků u církevního soudu vypověděl, že jednoho jarního rána před devátou hodinou viděl, jak se manželé neúspěšně pokoušejí o sex ve stodole. Jenže marně, přestože se mu jeho bratr snažil pomoci. Jak svědek uvedl: "Johnův prut byl spuštěný a nijak se nezvedal ani nevztyčoval". Zvláštní: John nejen že se pokusil o ranní sex ve stodole se svou ženou před publikem dvou mužů, ale také se mu dostalo neúčinné manuální stimulace penisu od jeho vlastního bratra. Tedia svůj případ vyhrála.

Právě impotence byla ve středověku jedním z mála důvodů k ukončení manželství. Katolická církev totiž věřila, že manželé si navzájem dluží "manželský dluh" v podobě sexu.

Další případy „penisu před soudem“

Rádi bychom řekli „stání penisu před soudem“, jenže o stání právě nešlo. Středověký historik Bronach Kane sepsal některé z těchto případů do knihy Impotence a panenství v pozdním středověku (Impotence and Virginity in the Late Medieval Ecclesiastical Court of York), kde hovoří o fyzických prohlídkách genitálií a prsou obžalovaného jeho přáteli a sousedy k určení impotence, panenství a těhotenství. Před soudem tak byly zkoumány mužovy schopnosti vzrušit se, dokonce bylo občas vyžadováno, aby se manželé pokusili o pohlavní akt před publikem.

Přitom impotencí trpěli muži poměrně často, a před soudem ještě daleko více! Doboví lékaři doporučovali léčit impotenci kořením, odvarem z kořeněného a slazeného vína, horkými oleji a energickým třením penisu před ohněm z dřevěných třísek.

Případ penisu manžela paní Kateřiny Barlayové

Když Kateřina požádala v roce 1433 o anulování manželství s Williamem, jeho penis byl opět veřejně zkoumán. „William vložil do ruky svůj "mužný prut" kamarádovi; který jej posléze popsal jako "dostatečně dlouhý a velký na to, aby mohl mít tělesný styk s kteroukoli živou ženou". Jeho chloubu pak hodnotili i další muži, kteří jej často srovnávali se svým vlastním. Shodli se, že "Williamův je lepší co do délky a obvodu než [můj] úd kdy byl". Jenže některé ženy měly o Williamových genitáliích méně nadšené komentáře, které pak podpořily Kateřinina slova. Ač před soudem padlo, že s penisem zacházely příliš hrubě, dodnes nevíme, kdo nakonec spor vyhrál.

Měření a zkoumání penisu však tehdy bylo zcela běžné. A podobných případů je zdokumentováno ještě několik. V některých případech byla dokonce předepsána muži i „adekvátní“ léčba, která mu měla pomoci problém odstranit.

Používaly se speciální léčivé nápoje, jakási tekutá viagra, a mnoho dalších stimulačních „léků“. Muži se v té době nebáli mluvit o své impotenci se svými lékaři a přáteli, což je velký rozdíl oproti dnešní době.

Zvrhlá potupná praktika 19. století: Veřejné dražby neposlušných manželek
Magazín

Zvrhlá potupná praktika 19. století: Veřejné dražby neposlušných manželek

Ač se nám jeví impotence jako důvod k rozvodu možná úsměvná, není tak "středověká", jak bychom si mohli myslet. Ještě dnes je toto právo uplatňováno v některých amerických státech. Dnes už však stačí lékařská dokumentace a nikdo nevyžaduje pohlavní akt na veřejnosti jako důkaz.

Ani ženy nebyly „bez viny“

Stejně jako impotence u mužů, byla také posuzována i neplodnost u žen. Pro středověké lidi bylo důležité nástupnictví a pokračování rodu, kdy dědičnost byla středobodem práva a řádu, od krále po celou společnost. Plodnost byla proto nezbytně důležitá. I když zplození legitimních dědiců bylo prvořadé, neplodnost nebyla podle církevního práva dostatečně dobrým důvodem pro zrušení manželství. Páry se proto musely snažit případný problém vyřešit. Ač se vědělo, že za neplodnost nemůže jen žena, právě manželkám bylo zapovězeno mít pohlavní styk s kýmkoli jiným než s manželem. Vždy bylo snazší ukázat na ženu. Pokud byla neplodná, pomáhaly údajně jen modlitby… Svatá Anna, patronka neplodných, tak měla plné ruce práce. Neplodní manželé se mohli vydat i na svatou pouť. Používaly se i bylinky, ale středověcí lidé považovali neplodnost za trvalou, ačkoli jim to nebránilo v tom, aby dělali vše pro to, aby ji zvrátili.

Zdroje: www.medievalists.net, narratively.com, www.medievalists.net

Tagy Anglie erektilní dysfunkce Katolická církev manželé penis pozdní středověk