Rozvod v dnešním slova smyslu byl pro středověký lid něčím nemyslitelným. Ale možný byl. Cesty, jak se dostat z manželství, byly roztodivné a některé až humorné. Například v 15. století se dalo z manželství uniknout i tak, že jste zinscenovali vlastní smrt nebo zmizení... Ale ne, existovaly i snazší a méně kategorické způsoby. Ženy mohly požádat o anulaci manželství, pokud svým manželům dokázaly veřejně jejich impotenci. Podle tehdejšího přístupu katolické církve si totiž byli manželé „dlužni“ tělesných radovánek, a tak neschopnost uspokojit partnera či partnerku byla zcela seriózní překážkou v pokračování manželství. Jak se to dalo dokázat?
Potence byla ve středověku důvodem k rozvodu.
Sex před svědky jako důkaz
Problematice se věnovala Carissa Harris, která tomuto tématu zasvětila i Obscene Pedagogies: Transgressive Talk and Sexual Education in Late Medieval Britain. Její výzkum odhalil řadu zajímavých právních případů a také poskytl jakýsi obrázek o spektru lidí, kteří mohli být povoláni, aby určili, zda je muž skutečně impotentní.
"V případě, že žena nařkla svého manžela z impotence, byly často jako svědkové povolány buď vdané známé manželky, vdovy nebo místní sexuální pracovnice," píše Harrisová. Někdy to však byli i muži, kteří měli sledovat, jak se obviněný pokouší o sex; v dalších případech byli přivoláni lékaři, aby učinili rozhodnutí. Zdá se, že obdobných případů ve středověké Anglii bylo nemálo.
Impotence napříč Evropou
Nejzajímavějším zjištěním, které Harrisová svým výzkumem učinila, byla změna postoje v sexu v průběhu věků. Ačkoli středověká Anglie měla daleko k utopii, pokud jde o pohlaví nebo sexualitu, Harrisová odhaluje řadu velmi podivných sexuálních praktik, včetně velmi oplzlých detailů. Moderní člověk je až překvapen, co všechno bylo možné.
Zatímco sex, manželství a impotence jsou pro nás v dnešní době soukromá záležitost, například ve 14. století byla erektilní dysfunkce v Evropě pod zvýšenou pozorností. V předmoderní Francii mohla žena přivést svého manžela k veřejnému soudu pro anulaci manželství na základě toho, že je impotentní. Impotence jako základ rozvodu nebyla však možná pouze ve Francii, podobná obvinění byla vznesena i ve středověkém Španělsku a Anglii.
Mužská potence se testovala veřejně.
Sex provozován veřejně
Metody, kterými muži museli dokazovat svou mužnost, dosáhly v raném novověku stále invazivnější a veřejné úrovně pomocí složitých lékařských zkoušek, testů panenství, a dokonce veřejným předváděním sexuálních schopností. Prověřování potence mužů a jejich schopnost sexuálních praktik trvala necelé století. V pozdně středověké Anglii byla impotence klasifikována jako velice vážný problém, o němž se dokonce skládaly básně či písně. Ženy v nich často a barvitě lamentovaly nad neschopností svých poloviček, a své se pokoušeli urvat i lékaři a šarlatáni, kteří vymýšleli způsoby, jak nefunkční tělesné údy přimět pomocí olejů, alkoholu či masážních technik ke spolupráci.
Osvícenští myslitelé tuto honbu za potencí nazývali příkladem přehnané autority církve, zatímco široká veřejnost si o veřejných zjištěních velmi ráda přečetla ve zveřejněných zprávách. Tehdy byla mužská erekce jeho jedinou zbraní v boji proti jeho mužnosti. Procesy dokazování impotence (nebo potence) přenesly to, co nyní považujeme za soukromé záležitosti, na velmi veřejná místa.
Jak církev nutila lidi k poslušnosti, se podívejte na tomto zajímavém videu:
Důvody pro rozvod ve středověku
Ve středověku bylo standardem, že manželství vzniklo domluvou rodičů budoucího ženicha a nevěsty a jeho smyslem byl především samozřejmě oboustranně ekonomicky výhodný svazek. Často se manželé poprvé viděli až na svatbě, proto pozdější neshody a problémy ve společném životě byly velice běžné.
Kromě impotence bylo možné se rozvést i tehdy, byla-li prokázaná pokrevní příbuznost, zásadním problémem byl i věk – vdavky většinou nebyly možné u dívek mladších 12 let a chlapců pod 14 let věku, předchozí klášterní slib – tedy pokud byl jeden z novomanželů už zavázán jinému partnerovi či Bohu.
Zdroje:
avoiceformen.com, www.insidehook.com, narratively.com, www.ancient-origins.net
