Její princip představil v roce 1915 dánský psycholog Edgar Rubin. Je založena na faktu, že pokud je divákovi předložená iluze, z nichž každá je platná, vidí jen jednu z nich a druhou interpretaci si uvědomí až po nějaké době nebo vnuknutí.
„Oko dokáže zachytit během setin sekund obrovskou škálu barev a odstínů. S mozkem zároveň hledá souvislosti ve světě kolem nás. Proto často vidíme věci, jež ve skutečnosti neexistují nebo si nevšimneme něčeho, co je reálné,” vysvětluje japonský psycholog Akiyoshi Kitaoka.
Největší problém, jemuž naše vnímání čelí, je tzv. nejednoznačný obraz. Kombo oko-mozek totiž klasifikuje scénu podle toho, co objekty v ní obklopuje. Vytváří tak hloubku a vztahy. V případě, že například sledujeme strom s jablky, je snadné se zaměřit buď na ovoce, nebo na korunu. Když jsou obrysy nejasné, mozek si začne tvarovat vlastní hranice.
Rubinova váza
Rubinův optický klam, zveřejněný v dvousvazkovém díle Synsoplevede Figurer, se stal velmi populární. Je totiž rychlým osobnostním testem, související s jedinečnými kognitivní styly a myšlenkovými procesy.
Pokud zpočátku vidíte vázu, informace zpracováváte primárně analyticky a logicky. To z vás dělá skvělého řešitele různých problémů. Naopak, v případě, že vás na první pohled zaujmou dvě tváře, projevujete intuitivnější a kreativnější kognitivní přístup. Jste tedy schopný inovátor a tvůrce.
Kognitivní proces
Zajímavostí ale je, že každý z diváků za nějakou chvíli uvidí oba dva obrazy střídavě. „Když se lidé podívají na Rubinovu vázu, všimnou si buď vázy nebo dvou tváří. Fakt, že dokázali něco objevit, je potěší,” vysvětluje psycholog Junichi Takeno z Meiji University.
„To, že ale ví, že mají ještě jednu možnost, je nutí rozpoznat druhou variantu.” Proto je v testu osobnosti důležité, aby si jedinec uvědomil, co spatřil jako první.
Zdroje: www.timesnownews.com, www.researchgate.net, www.en.wikipedia.org
