Kamarádka Dora: Nejkrutější rudá popravčí. Byla postrachem mužů v Oděse

Felix Dzeržinskij na setkání mezi ostatními členy prezidia Čeky, 1919.

Felix Dzeržinskij na setkání mezi ostatními členy prezidia Čeky, 1919.

Foto: Neznámý / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Čeka byla nechvalně proslulou organizací, která zavedla rudý teror v oblastech, jež dříve spravovali Bílí. Skončila tak občanská válka v Rusku mezi Bílými a Rudými. Vítězství Rudých poté znamenalo definitivní směřování Ruska cestou komunismu. Jeho odpůrci byli poraženi.

Rudý teror byl namířen proti všem, kdo by jakkoli zpomalovali či zpochybňovali aktivity Rudých. Nezastavili se před ničím a neváhali ani použít ty nejtvrdší metody. I proto většinou prováděli své masakry v odlehlých oblastech, jako byla Sibiř nebo dnešní Ukrajina. Revoluce nebyla pokojná, ale krvavá, a zbavit se rudých trvalo několik desetiletí.

 

Čeka a její brutalita

Organizace Čeka sdružovala muže a ženy, kteří si podle všeho libovali v mučení. Dodnes není známo, kolik lidí bylo zavražděno touto tajnou policií, ale jejich počet jde do statisíců. Ve jménu revoluce tak ukájeli jejich zvrhlé choutky.

Čeka byla vlastně první ze série tajných policií v Sovětském Rusku. Za jejím založením stál Felix Dzeržinski, který tak jen poslechl Leninův příkaz. Po jejím založení v roce 1917 byla Čeka v roce 1922 přetvořena v GPU, posléze v roce 1923 v OGPU. Soupeřila s vojenskou rozvědkou GRU, v roce 1934 pak byly všechny složky tajné policie sjednoceny pod NKVD (Narodnyj komissarijat vnutornych děl). Její pětiletá existence stála život odhadem 200 až 500 tisíc lidí.

 V suterénech Čeky od Ivana Vladimirova.V suterénech Čeky od Ivana Vladimirova.Zdroj: Ivan Vladimirov / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Ženy byly krutější než muži

A jak to tak bývá, v krutosti mnohdy ženy předčily muže. Stalo se tak, že v každé oblasti byla jedna známá žena, jejíž krutost byla obecně známou. Nejhorší ze všech byla právě tzv. Rudá Dora, nazývaná také Kamarádka Dora - nejbrutálnější popravčí, která byla ve skutečnosti ještě dítě. Bylo jí pouhých dvacet let.

Fanny Kaplanová / V.I. Lenin

Fanny Kaplanová: Poloslepá dívka se pokusila zabít Lenina. Trest byl strašný

Rudá Dora

Identita fanatické popravčí rudé policie je dodnes utajena, protože se nezachovalo mnoho informací. Zatímco jedni ztotožňují její identitu se jménem Vera Grebeňuková, jiní tvrdí, že její jméno bylo Dora Ljubarská. Stejně tak není jasný ani její původ – mohla být Rudka, Židovka nebo Maďarka.

Je však jasné, že si svou pozici užívala a masové popravy bez soudních procesů, mučení a ponižování lidí bylo jejím denním chlebem. Jen pod jejíma rukama údajně zamřelo 400 až 700 nevinných obětí, a to za pouhé tři měsíce. Déle totiž u Čeky nepůsobila. Padla do rukou oponentů, kteří ji za její řádění nemilosrdně oběsili. O jejím řádění hovoří kniha Rudý teror v Rusku 1918 – 1923 historika Sergeje Petroviče Melgunova.

 

Sundávání rudých rukavic

Soudružka Dora neznala slitování. Sama sebe pasovala do funkce kata a prameny hovoří o tom, že se pravděpodobně předtím živila jako prostitutka. Ve známost vešla i její propracovaná metoda mučení. Svým vězňům tzv. sundávala buržoazní rukavice – tedy kůži i nehty z rukou, odsekávala jim končetiny a lámala prsty.

Členové prezidia Čeky. Zleva doprava: Yakov Peters, Józef Unszlicht, Abram Belenky (stojící), Felix Dzeržinskij, Vjačeslav Menžinský, 1921.Členové prezidia Čeky. Zleva doprava: Yakov Peters, Józef Unszlicht, Abram Belenky (stojící), Felix Dzeržinskij, Vjačeslav Menžinský, 1921.Zdroj: Neznámý / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

O jejím životě byl pak natočen film. Režisér Venjamin Sergejev se snažil poukázat na zvěrstva, za nimiž Čeka stála. Po natočení filmu, v němž Doru ztvárnila jeho manželka, se ale po obou navždy lehla zem.

Zdroje: 

cs.wikipedia.orgwww.warhistoryonline.comen.wikipedia.org