Nachází se v oblasti Golanských výšin a tvoří ji pět soustředných kruhů z navršené kamenné suti.
O těchto obřích kamenných kruzích se nemluví
Podivná památka nazvaná Rujm el-Hiri (arabsky "kámen divoké kočky") má přímo ve svém středu pohřební mohylu. Postavena byla před téměř 5 000 lety. Za jejím vznikem údajně stojí rasa biblických obrů.
Rujm el-Hiri byla objevena v 60. letech 20. století během šestidenní války poté, co Izrael dobyl syrské území Golanských výšin. Výjimečnost této památky tkví v tom, že splývá se zemí. Je vysoká pouhých dva a půl metru. Ne příliš velkou výšku si pak kompenzuje obrovským průměrem o délce zhruba 160 metrů.
Složena je z obřích kamenných kruhů. Nejvzdálenější z nich pokrývá celkovou plochu o rozloze 21 000 metrů čtverečních, což odpovídá asi čtyřem hřištím amerického fotbalu.
Přesnou rozlohu se archeologům podařilo zjistit díky leteckému průzkumu dané oblasti. „Když už jsme zmínili měřítko Rujm el-Hiri, tak na rozdíl od Stonehenge, který se skládá z obrovských monolitů vztyčených na zemi, je Kolo obrů tvořeno více než 42 000 kusy čedičových kamenů, jejichž celková hmotnost se odhaduje na více než 40 000 tun," uvedl Uri Berger, odborník na megalitické hrobky, který pracuje pro Izraelský úřad pro památky.
Jsou ale záhadnější a starší než Stonehenge
Přesto jsou nalezená kola záhadnější než samotný Stonehenge. Každý z pěti kruhů se tyčí do maximální výšky 2 metrů, pouze vnější stěny stavby dosahují výšky o půl metru vyšší, tedy 2 a půl metru.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Hrobka, která se kdysi nacházela uvnitř Rujm el-Hiri a dosahovala výšky přibližně 5 metrů, byla bohužel zničena lupiči. Účel ani způsob, jak byla stavba postavena, se dosud vědcům nepodařilo zjistit.
„Konečně, pokud jde o účel této záhadné prehistorické stavby, někteří se domnívají, že Rujm el-Hiri byl postaven kočovným kmenem obývajícím tuto oblast v období kolem roku 3500 př. n. l.. Jak se však takové primitivní civilizaci podařilo postavit monument takového rozsahu, to je něco, co badatelům stále vrtá hlavou," uvedl Berger.
Existuje však hypotéza, že golanské kruhy mohly sloužit jako "kalendářní zařízení", které místní lidé používali k odhadu příchodu letního a zimního slunovratu. Odborníci se domnívají, že hrobka, která kdysi zdobila střed této stavby, byla postavena o 2000 let později než samotné kruhy.
Během výkopových prací v dané lokalitě se podařilo získat zlomky keramiky a křemenných nástrojů. Právě ty pak pomohly určit datum výstavby památky, odpovídající období starší doby bronzové II (3000-2700 př. n. l.). Dnes je oblast součástí komplexu, který izraelská armáda využívá pro výcvikové účely. Stavba je také součástí golanské stezky, značené pěší trasy, dlouhé přibližně 130 km.
Zdroje:
