Sada run byla nalezena na žeberní kosti velkého koně nebo krávy. Jedná se o první nález svého druhu nalezený v Oslu po několika desetiletích. Druhá sada zase na runové holi.
Solveig Thorkildsenová a Ingeborg Hornkjølová z Norského institutu pro výzkum kulturního dědictví (NIKU) byly šťastnými objevitelkami obou těchto předmětů.
Codex Runicus, pergamenový rukopis cca z roku 1300 n. l. Jeden z nejstarších a nejlépe zachovaných textů Skandinávského práva.
Konec roku 2021 ve znamení objevů
Prosinec byl pro badatele ve středověkém parku měsícem nabitým událostmi. Několik dní před objevem obou badatelek nalezli jiní archeologové NIKU třícentimetrovou středověkou řezbu osoby s korunou a sokolem v ruce. Řezba byla vyrobena ze zvířecí kosti a mohla sloužit jako rukojeť nože nebo nástroje. Figurka může být jedním z nejstarších skandinávských vyobrazení sokolnictví, lovecké praktiky, při níž jsou draví ptáci cvičeni k zabíjení divoké zvěře. Ale vraťme se k nálezu run.
Na dokument na úvod se podívejte zde:
Žert se ukázal být pravdou. Náhoda?
Podle prohlášení je runová kost první svého druhu nalezenou v hlavním městě Norska za více než 30 let a zdá se, že byla nalezena skutečně náhodou. Po dokončování běžných prací si Thorkildsenová všimla velké kosti ležící na zemi a zažertovala, že je na ní runové písmo. Když pak nic netušící žertující badatelka kost zvedla a otočila ji, šokovaně zjistila, že na povrchu kosti se skutečně nachází 14 vyrytých run. Ty byly pravděpodobně vyryty na žeberní kost velkého koně nebo krávy. Nyní jsou diskutovány dvě teorie o významu run na kosti. Na předmětu je severský nápis basmarþærbæin - pravděpodobně jméno nebo přezdívka, případně výraz, který měl popisovat samotnou kost. Takových kostí bylo dosud v Oslu identifikováno jen 27.
Další runy na dřevě
Druhý objev neměl s prvním nic společného, i když byl učiněn několik dní poté. Badatelka Hornkjølová stála v hlubokém příkopu, v němž si všimla kusu dřeva, který do příkopu spláchla voda. Stejně jako nedávno nalezená kost, nesla i hůl runy, jež byly později datovány do středověku.
Středověcí křesťané často používali runy k vyjádření jednoduchých modliteb. Dřevěná hranatá hůlka obsahuje runy na třech ze čtyř stran. Nápisy obsahují latinskou frázi manus Domine nebo Domini, která by mohla být součástí modlitby "Do tvých rukou, Pane, odevzdávám svého ducha. Ty jsi mě vykoupil, Pane, Bože pravdy."
Tyto dva runové nálezy jsou připomínkou rozmanitosti znalostí a zájmů tehdejších lidí.
Díky oběma nálezům se budou moci badatelé dozvědět více o středověkých obyvatelích Osla. Samozřejmě, že oba předměty ještě musí být prozkoumány v laboratoři. Již nyní se ale vědci domnívají, že runy je možné zasadit do období mezi lety 1100 a 1350 n. l.
Zdroje:
cs.wikipedia.org/wiki/Runy, www.archaeology.org, www.smithsonianmag.com
