Rytiny jsou tak jemné a nenápadné, že by si jich archeolog běžně ani nevšiml. Bystrému oku studentky Aleny Slámové ale neunikly, a díky tomu se dostaly k posouzení profesoru Jiřímu Macháčkovi z Masarykovy univerzity v Brně. Ten potvrdil, že jde o runy, a kost podrobil odborné analýze.

Až dosud se v učebnicích uvádělo, že první písmo používané slovanským obyvatelstvem byla hlaholice, kterou na Velké Moravě představil Konstantin kolem roku 862. Historikové přitom dlouho dumali nad zmínkou bulharského mnicha Chrabra, podle níž Slované před příchodem věrozvěstů "počítali a věštili črtami a rýhami". Protože se ale žádné črty a rýhy na slovanských nalezištích nikdy nenašly, dumání nevedlo k žádnému jasnému závěru.

Školní cvičení?

Nyní se však jeví jako vysoce pravděpodobné, že si mnich Chrabr nevymýšlel. Slované se už v 6. století, kdy se v českých zemích teprve zabydlovali, setkali s runami. Do jaké míry je ale aktivně používali, je předmětem dalšího výzkumu.

Runy na hovězí kosti netvoří žádné smysluplné sdělení. Podle specialisty na starogermánské jazyky Roberta Nedomy z vídeňské univerzity jde o poslední část runové abecedy takzvaného staršího futharku. Vzhledem k nepřesnostem v zápisu odborník usuzuje, že se jeho autor znaky teprve učil. Žeberní kost tura tedy mohla sloužit jako prastarý "školní sešit".

Objev nejenže posouvá počátky slovanského písma o celé tři století, ale navíc mění celkový pohled historiků na vztahy mezi slovanským a germánským obyvatelstvem v raném středověku. Dosud se předpokládalo, že byly od samého počátku problematické.

Místo bojů kulturní inspirace

Ačkoli je už dlouho známo, že Slované při obsazování české kotliny nebrouzdali prázdnou, dosud neoranou zemí, jevilo se jako logické, že místní pozůstatky keltského a germánského obyvatelstva buď vytlačili nebo povraždili. Teprve poslední dobou začal převládat názor, podle něhož se Slované s původními usedlíky nenuceně (a poměrně i nenásilně) smísili. Díky nálezu z Lán tato představa dostává ještě konkrétnější obrysy: když Slované viděli Germány, jak ryjí do dřeva a kostí záhadné symboly, připadalo jim to jako dobrý nápad a chtěli to umět také. Své sousedy proto požádali, aby je runám naučili.

Ještě je tu ovšem vysvětlení, že runový zápis za sebou zanechali germánští obchodníci, kteří slovanské sídliště jen navštívili. Anebo přeběhlíci hledající u Slovanů azyl. Na druhé straně by ale nedávalo smysl, aby si runy během pobytu na Moravě teprve "nacvičovali". Charakter rytin podporuje hypotézu, že Slované projevili zájem tajemným znakům porozumět a učili se jim. Zda je do vědění zasvětili původní obyvatelé území nebo náhodní návštěvníci, nakonec není zase tak důležité.

Zdroje: https://cesky.radio.cz/, https://zpravy.aktualne.cz/, https://www.idnes.cz/