Epidemie chřipky se díky stále rozvíjející se dopravní síti dostane daleko za hranice Ruska. Prvních několik měsíců ovšem zmítá jen tuto oblast, v níž infikuje každého třetího. O hromadné nákaze chřipky jako první informuje Sankt Petersburg v prosinci 1889. Odsud se nemoc bleskovou rychlostí rozšíří do celého Ruska a jako černý pasažér nastupuje do všech dopravních prostředků.
V lednu 1890 se nakažení chřipkou hlásí ve Spojených státech, kde jí za velmi krátkou dobu podlehne obrovské množství lidí. Chřipka dále postupuje americkým kontinentem, přitom se nezapomene rozepnout i po Asii a zasáhnout Indii. Kosí také jedno evropské město za druhým. Už se pyšně může označovat za pandemii.
Zdánlivě nekonečná pandemie
S nástupem jara začíná obleva – nemocných a mrtvých ubývá a světová populace doufá, že to nejhorší mají za sebou. Chřipka jim nechává nějaký čas vydechnout a vzpamatovat se. Pak se vrací silnější než předtím.
Březen 1891 s sebou nese další katastrofická čísla. Chřipka si podmaní polovinu lidstva a na nikoho nebere ohledy. Umírají chudí, bohatí, urození i obyčejní. Pandemie připraví o život vnuka královny Viktore Alberta Viktora, slavnou ruskou okultistku Madame Blavatskou, malíře Edwina Longa nebo významnou ruskou matematičku Sofii Kovalevskou.
Chřipkových vln je opravdu mnoho. Druhá skončí v červnu 1891 a po další čtyři měsíce nechá Zemi v nejistotě. V listopadu chřipka opět zasáhne a trvá do června dalšího roku. V létě 1892 znovu ustoupí, jen aby se mohla v zimě 1983 přihlásit o poslední slovo. Trvá do prvních měsíců 84.
Pandemie chřipky celosvětově připraví o život 1 milion lidí. Oproti jiným nemocem, které v minulosti potrápily svět a snížily jeho populaci o desítky miliónů, se ruská chřipka nepyšní vysokou úmrtností, zato jim konkuruje četnými návraty, trvajícími šest let; naposled se chřipka projeví na začátku roku 1895, ale vypaří se jako pára nad hrncem.
