Nejhorší scénář: Co by se stalo, kdyby Rusko bombardovalo Černobyl?

Jarouš M Komořanský | 28. 2. 2022

Černobyl se již zapsal do hlavy nás všech v souvislosti s katastrofou, která se na konci dubna roku 1986 v jaderné elektrárně stala. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu však problém znovu ožívá, jelikož ruská vojska obsadila Černobyl, kde se stále nachází jaderný odpad, který by mohl ohrozit okolí. Co by se stalo, kdyby byl areál elektrárny s nebezpečným odpadem bombardován?

Černobyl je město v Kyjevské oblasti na severu Ukrajiny, poblíž hranic s Běloruskem, v kraji zvaném Polesí. V 70. letech 20. století zde byla postavena Černobylská jaderná elektrárna, v níž došlo roku 1986 k závažné havárii. Dodnes se jedná o jedná o nejhorší havárii v dějinách jaderné energetiky, na jejíž následky umírají lidé dodnes. Po nehodě bylo okolí elektrárny evakuováno a uzavřeno a město Černobyl, ve kterém žilo asi 14 tisíc obyvatel, zůstalo téměř opuštěné. Roku 2017 zde žilo pouhých 690 obyvatel.

Na to, jak vypadá Černobyl tři desítky let po výbuchu, se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Ohrozilo by bombardování okolní země?

Někteří veřejní činitelé nyní vyjádřili obavy, že případné budoucí ostřelování těchto míst by mohlo radioaktivní materiál rozšířit daleko za hranice černobylské ochranné zóny - zakázané oblasti kolem katastrofy - dokonce až do sousedních zemí.

V Černobylu se stále nacházejí čtyři jaderné reaktory, z nichž tři byly vyřazeny z provozu, a právě čtvrtý byl zdrojem výbuchu v roce 1986. Tento reaktor je nyní chráněn vnitřním betonovým sarkofágem a novým, 32 000 tun vážícím vnějším pláštěm. Kromě toho je v areálu stále uloženo vyhořelé jaderné palivo z ostatních reaktorů a radioaktivní odpad z kontaminovaného zařízení.

"Naši obránci pokládají životy, aby se tragédie z roku 1986 neopakovala," napsal minulý týden na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několik hodin před obsazením elektrárny. "Je to vyhlášení války celé Evropě."

I když je reaktor zakrytý, radiace v roce 1986 kontaminovala celou lokalitu, protože se do ovzduší dostaly desítky radioaktivních prvků, přičemž několik z nich je považováno za nejnebezpečnější pro život. Jedná se o izotopy jódu 131, stroncia 90, cesia 134 a cesia 137. Izotopy stroncia a cesia mají podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii dostatečně dlouhý poločas rozpadu, takže se v místě stále drží.

Bombardování samo o sobě by pravděpodobně nestačilo

"Možnost, že se jaderné elektrárny stanou terčem v době války, je něco, co je skutečně třeba zvážit," řekl Edwin Lyman, ředitel pro bezpečnost jaderné energetiky. „Zejména když se mluví o rozšíření jaderné energetiky do částí světa, které mají v současnosti nestabilnější regiony."

Anton Geraščenko, poradce a bývalý náměstek ministra na ukrajinském ministerstvu vnitra, se naopak domnívá, že pokud bude v důsledku dělostřeleckých úderů okupantů zničeno úložiště jaderného odpadu, radioaktivní prach může pokrýt území Ukrajiny, Běloruska a zemí Evropské unie.

Na oběžné dráze doteď krouží sovětské jaderné reaktory. Jaké představují riziko?
Magazín

Na oběžné dráze doteď krouží sovětské jaderné reaktory. Jaké představují riziko?

Podle Lymana však skutečnost nemusí být tak hrozivá. I kdyby došlo k neúmyslnému ostřelování této ochranné konstrukce, bylo by podle něj zapotřebí, aby se zmobilizovalo významné množství radioaktivního materiálu. Potom by následky byly nedozírné.

I zchlazené palivo může být hrozbou

Nejvážnější obavy vzbuzuje mokré skladování vyhořelého paliva, protože to je pravděpodobně nejkoncentrovanější množství radioaktivního materiálu v areálu. Vyhořelé jaderné palivo má stále rozpadové teplo a pokud je skladováno za mokra, musí existovat nějaký způsob, jak toto teplo odvádět. Toto palivo se chladí již několik desetiletí.

Pokud by však došlo k narušení chlazení nebo k porušení bazénu, které by vedlo k vypuštění vody, pak by se palivo mohlo pravděpodobně zahřát do té míry, že by mohlo shořet. To je pravděpodobně největší hrozba. Hoření by zřejmě trvalo dny nebo týdny.

I přesto se však díky probíhající válce na Ukrajině ukázalo, že plány pro jadernou energetiku musí brát v úvahu možnost války.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Chernobyl,www.aol.com/chernobyl-isnt-biggest-nuclear-risk, www.livescience.com

Tagy Bělorusko Černobyl havárie jaderná elektrárna odpad Rusko Ukrajina