Vědci objevili v Rusku hrob mocných starověkých válečnic: Nejmladší bylo 12 let

Lenka Samuely | 20. 12. 2021

Již od nepaměti se vypravují příběhy o statečných ženách-bojovnicích, které se svou odvahou a krutostí rovnají mužům. Díky objevu ruských archeologů se však legendy stávají skutečností. Vědci našli hroby několika žen, jež starověcí historikové nazývali Amazonkami.

Amazonky se pravidelně objevují v řecké mytologii. Kmen násilných a bezcitných bojovnic vzpomíná také básník Homér nebo historik Hérodotos. Ženy bez prsu neboli „amazoi“ měly sídlit pravděpodobně v Malé Asii. Jiné zdroje hovoří i o Kavkazu či Krymském poloostrově. Odtud vyrážely do boje, aby ve válkách s přehledem rozmetaly své mužské protějšky.

Říká se, že na „každém šprochu je pravdy trochu." Platí to i u Amazonek. Ruští archeologové totiž již přes 30 let zkoumají pohřebiště, které se nachází v oblasti dnešní západoruské obce Devitsa. Je staré zhruba dva a půl tisíce let a do dnešní doby odhalilo 11 koster ozbrojených mladých žen. V hrobech byly uloženy také součásti koňských postrojů a zbraně včetně železných nožů a šípů. „S jistotou můžeme tvrdit, že tyto ženy byly válečnice," prohlásil archeolog Valerij Guliaev z Archeologického ústavu Ruské akademie věd.

Reálné válečnice

Poslední nález v Devitsi z roku 2019 je však zatím nejunikátnější. Pohřebiště ukrývalo ostatky žen čtyř generací. Kostru dvanácti až třináctileté dívky, pozůstatky dvou žen mezi dvaceti a pětatřiceti roky a nakonec kostru ženy, jež zemřela ve věku pětačtyřiceti až padesáti let. Nejstarší bojovnice nejenže přežila své kolegyně o 10-15 let, v jejím hrobě byla navíc nalezena obřadní ozdoba hlavy kalathos. Ta je tvořena dekorativními pláty s přívěsky ve tvaru amfory. Šperk obsahoval pětašedesát až sedmdesát procent zlata.

Mozkoví chirurgové starověku: Nález lebky ve starém hrobě šokoval lékaře i vědce
Magazín

Mozkoví chirurgové starověku: Nález lebky ve starém hrobě šokoval lékaře i vědce

Ženy-Amazonky patřily ke kočovnému kmeni Skytů. Ti od 7. století př. n. l. do 3 století př. n. l. obývali pontskou step ležící přibližně na území dnešní Ukrajiny a Ruska. Předpokládá se, že Skytové měli íránský původ. Patřili mezi první lidi, jež ovládli vedení boje na koních. Podle řeckého historika Hérodota Skytové uřezávali poraženým hlavu a následně z nich strhávali skalpy, které vozili na sedlech svých koní. Válečníci také hojně kouřili marihuanu, holdovali alkoholu a zdobili si tělo tetováním. Ženy s těmito aktivitami nebyly pozadu.

Zdroj: Youtube

Myší kožíšek

„Skytové žili v malých kmenech, kde dávalo smysl, aby se všichni účastnili na přežití rodu. Všichni se museli podílet na obraně, případných válečných výbojích i na lovu," vysvětluje historička Adrienne Mayorová a dodává: „Velkým ekvalizérem byla domestikace koně a osvojení si jezdectví, následované zdokonalením skytského luku, který je menší a velmi mocný. Když se zamyslíte, dokáže být žena na koni s lukem, trénovaná od dětství, stejně tak rychlá a smrtící jako mladík či muž.“

Zabijáci z Jantarové země: Válečníci tak krutí, že před nimi prchali i Vikingové
Magazín

Zabijáci z Jantarové země: Válečníci tak krutí, že před nimi prchali i Vikingové

Důkazem je toho mladá dívka, jež byla nalezena společně s několika zbraněmi v dřevěném sarkofágu v roce 1988 v oblasti dnešní Tuvinské republiky. Vědci si nejdřív mysleli, že kostra patří muži. V hrobě totiž byla nalezena také sekera, luk a šípy. Nový výzkum DNA však odhalil pravdu. Navíc, dívku pochovali v dlouhém kožichu, košili a kalhotách nebo sukni. Materiál kožichu byl prozkoumán pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Vědci zjistili, že dívčin kabát byl ušit z kožek malých až středně velkých hlodavců.

Zdroj:

www.idnes.cz, www.britannica.com, www.moravskoslezsky.denik.cz, www.vedator.org

Tagy Adrienne Mayor Akademie věd Amazonka Asie Kavkaz kostra Krym Rusko Tuva Ukrajina