Ztracený poklad carů: Stovky tun ukradeného zlata se možná nachází v Praze

Jarouš M Komořanský | 19. 8. 2022

Slyšeli jste někdy o pokladu admirála Kolčaka? Jedná se o stovky tun ruského zlata, které by se mohlo podle některých informací nacházet právě v Praze. 500 tun ryzího zlata bylo během 1. světové války vyvezeno do kazaňské pobočky Ruské banky, spolu se značným množstvím platiny, stříbra, šperků a cizí měny... Ale pak se po vypuknutí bolševické revoluce celý tento obrovský poklad dostal do rukou admirála Kolčaka. Když jej Rudí získali konečně zpět, třetina pokladu chyběla…

Historie tohoto ztraceného pokladu je velmi pohnutá. Bolševici se ocitli roku 1919 v krizi a v celém Rusku vládl chaos a anarchie. I přesto se však bolševici zmohli na bleskovou protiofenzívu a nakonec právě Kolčakova armáda překročila Ural a obsadila Čeljabinsk a poté i Omsk. Spolu s bělogvardějci utíkaly před sovětským "osvobozením" i davy civilistů. Zemi ovládl hlad a nemoci, zabíjel hladomor i tyfus. Navíc všude byl třeskutý mráz a teploty dosahovaly až minus padesáti stupňů Celsia. Událost se zapsala do historie jako Velký sibiřský ledový pochod, jehož se účastnili Češi, kteří z jednotek francouzského generála Maurice Janina zákeřně blokovali a zpomalovali polské vlaky. A tady začíná i historka o pokladu.

Neobyčejné bohatství ve zlatě

Právě Češi se nakonec zasloužili o to, že v lednu 1920 byly eskadrony vojáků 5. polské střelecké divize a doprovodných civilistů zablokovány asi 120 kilometrů východně od Krasnojarsku. Tam je bolševici dostihli, většina důstojníků byla po kapitulaci zavražděna, vojáci zajati a posláni na nucené práce do gulagů. Někteří důstojníci a vojáci ale odmítli kapitulovat a vydali se do Irkutska na vlastní pěst, zatímco vojáci československých legií pokračovali směrem na Vladivostok a cestou plenili procházející vesnice a města.

Během Kolčakova tragického ústupu na východ s ním putovalo i jeho ukořistěné zlato. Jednalo se asi o pět set tun zlata ve zlatých prutech, německých markách, numismatických předmětech, špercích a císařských regáliích i liturgických předmětech a relikviářích.

Všechno toto mohl přepravit jen vlak. Dokonce tři vlaky o 40 nákladních vagónech plných dřevěných beden a vojáků ostrahy. Vlaky vezly bohatství do Irkutska, kde mělo být použito na financování pokračující války proti bolševickému moru. Ale to se nestalo.

Kolčakova poprava a zlato v českých rukou

Kolčak byl na Vánoce donucen k rezignaci a francouzský generál se dopustil jednoho z nejodpornějších činů zrady v nedávné historii. Na jeho rozkaz Češi odstavili Kolčakovy eskadrony v Nižněudinsku a měsíc nechali projíždět jen své vlaky. Admirál se ocitl ve vazbě a zlato propadlo bolševikům. Na "admirálově" vlaku byly umístěny vlajky Velké Británie, Francie, Spojených států, Československa a Japonska. Vlak se vydal do Irkutska, kde měl být admirál předán pod ochranu spojeneckých misí.

Jenže Češi vydali Kolčaka bolševikům a ten byl pak 7. února 1920 popraven a jeho tělo vrženo pod led. Nikdy se nenašlo. Stejně jako zlato, které se ale nejprve dostalo do rukou českých vojáků. Ti se jím částečně vykoupili od bolševiků, aby mohli odejít, ale zbytek odvezli do Prahy.

Zde se zlata po rozdělení Československa v roce 1938 zmocnil Adolf Hitler.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Když však bolševici spočítali, co od Čechů dostali, v mnoha truhlách nalezli místo zlata jen cihly a kamení. Celkem chybělo 182 tun zlata, a tak vznikl mýtus o Kolčakově zlatě ztraceném v sibiřské divočině. Dones o něm není nic známo, ale teorií je mnoho.

Zlato bylo rozděleno na několik částí a jedna z nich, asi z dvaadvaceti beden zlata, odjela do Japonska. Vláda v Tokiu o nich ale nic nevěděla, takže nevyzvednuté zlato posloužilo soukromým a politickým ambicím reakčních důstojníků. Pak však skladiště kasáren se zlatem za podivných okolností vyhořelo. Petrov, jemuž poklad údajně patřil, ve 30. letech 20. století zažaloval Japonsko o jeho vrácení. Musel však odjel do Kalifornie.

Po zlatu se pátralo všude, včetně ruské tajgy.

Jedna z teorií říká, že Kolčakovo ztracené zlato odteklo do zahraničí a peníze byly utraceny, něco ukryto v zahraničních bankách jako záruka za úvěry a část zlata přímo vyměněna za valuty, za které se nakupovaly zbraně, uniformy a zásoby.

Jako nejpravděpodobnější se však jeví, že ze zlata těžily postupně téměř všechny zainteresované státy. Existovala totiž reálná hrozba, že západní země uznají vládu bolševiků, a tím i jejich práva na ruské státní účty. Dokumenty týkající se těchto transakcí byly zničeny nebo utajeny a pouze Japonsko oficiálně přiznalo, že nezapočítané prostředky jsou v bance Tokio-Mitsubishi. Vzhledem k pádu carského režimu byly sovětské nároky odmítnuty.

Největší záhada se stále týká osudu sedmadvaceti tun zlata. Je možné, že by se poklad nacházel v Česku?

Zdroje:

e-history.kz, www.ibtimes.co.uk, en.wikipedia.org/wiki/Alexander_Kolchak

Tagy Adolf Hitler banka Československo Japonsko Praha První světová válka Rusko Říjnová revoluce Vánoce zlato