Pokud jste odpověděli „ruský tank“ máte bod. Prvotní myšlenka konstruktérů v čele s Nikolajem Lebeděnkem nebyla vůbec špatná. Měla být odpovědí na otázku, jak překonat hluboké zákopy a jiné terénní překážky.
Navrhli tak vůz, který disponoval paprskovými koly s průměrem 9 metrů, jedním 1,5 metru vysokým stabilizačním válcem, jedním kanónem a osmi kulomety. Délka tanku byla 18 metrů, šířka 12 metrů a výška 9 metrů. Dva motory měly dohromady výkon 500 koní.
Ruský tank Car
Podle prvních odhadů se mělo vozidlo pohybovat rychlostí 17 km/h a vážit maximálně 40 tun. Desetičlennou posádku měl chránit krunýř z válcované oceli, hrubý sedm milimetrů. Lebeděnkovým snem nebylo jen, aby byl Netopýr největším bojovým tankem všech dob, ale toužil také po tom, aby dokázal během jedné noci prolomit německou frontu.
Problémem ale bylo, že nákladný projekt nechtěl nikdo financovat. Inženýr se proto rozhodl, že se obrátí na samotného cara Mikuláše II. V lednu roku 1915 tak se svým dřevěným, ale plně funkčním modelem, mířil do panovníkovy kanceláře.
Miniatura poháněná motorkem z gramofonu s lehkostí překonávala hrubý koberec i svazky nastražených knih. Car byl nadšen. Brzy klečel na zemi spolu s konstruktérem a vlastnoručně natahoval pérko malého vozítka. Nakonec vývoj stroje podpořil 210 tisíci rubly. Od té doby se mu začalo říkat tank Car.
Rychlý konec
Koncem července roku 1915 byl prototyp konečně dokončen. 27. srpna tank čekala veřejná zkouška před očima armádních hodnostářů. Při skládání vozidla se ale ukázal první problém. Továrna, která ho vyráběla, výrazně zvětšila tloušťku ocelového krunýře. Hmotnost stroje tak narostla o necelou polovinu.
Zpočátku to vypadalo, že to nebude znamenat žádný problém. Car díky obrovským kolům hravě křižoval lesní terén. Pak ale najel na podmáčenou mýtinu. Řidič tanku zvýšil rychlost. Pak ucítil, že se stroj zakymácel. Stabilizační válec se zabořil hluboko na bláta.
Zkouška skončila fiaskem. S těžkým vozidlem nedokázal nikdo pohnout. Revoluční zbraň, která měla vyhrát válku, tak bezmocně stála uprostřed hustého lesa, kde ji během několika dalších let rozebrali místní obyvatelé.
Zdroj:
