Zatímco byl Krikaljov pryč, předměstí Arkalychu, města, kde přistál, přestalo být sovětské. Stalo se součástí nezávislé republiky Kazachstán. Město, kde žil, se už nejmenovalo Leningrad, ale opět Petrohrad. Obletěl Zemi 5000krát a území jeho vlastní země se zmenšilo o více než 5 milionů kilometrů čtverečních. Komunistická strana Sovětského svazu, která zemi vládla od 20. let, přestala být politickým monopolem a byla jen jednou z mnoha stran. Jeho měsíční plat 600 rublů, který byl v době jeho odletu do vesmíru považován za dobrý plat, byl znehodnocen. Na video o posledním kosmonautovi se podívejte zde:
Sergej Krikaljov byl prostě ve vesmíru, když se zhroutil Sovětský svaz. A protože země, která jej na oběžnou dráhu vyslal, již neexistovala, odmítli jej přivést zpět. Vesmírná stanice Mir se stala jeho dočasným nedobrovolným domovem, zatímco lidé v Moskvě stavěli barikády, po Rudém náměstí burácely tanky a Michail Gorbačov se dostal k moci.
„Poslední občan SSSR“
I proto dostal Krikaljov přízvisko „poslední občan Sovětského svazu“. Rozpad komunistického „impéria“ totiž významně ovlivnil vesmírný průmysl a Krikaljovovi bylo opakovaně řečeno, že nejsou peníze na to, aby se vrátil zpět.
"Říkají, že je to pro mě těžké - není to moc dobré pro moje zdraví. Ale teď je země v takových potížích, šance ušetřit peníze musí být (to) nejvyšší prioritou," citoval ho Discover Magazine. Přitom kosmonaut mohl Mir opustit: měl k dispozici re-entry kapsuli Raduga, která byla navržena speciálně pro návrat na Zemi. Bohužel však nebyl nikdo, kdo by jej ve vesmírné stanici nahradil. A to až do 25. března 1992, kdy se konečně vrátil na Zemi poté, co Německo zaplatilo 24 milionů dolarů za „lístek“ pro jeho nástupce, Klause-Dietricha Fladea.
Krikaljov pózující ve skafandru před ruskou vlajkou
Problémy země nadřazeny problémům jednotlivce
Krikaljovi přitom hrozilo hned násobné nebezpečí: Svalová atrofie, radiace, riziko rakoviny, oslabení imunitního systému. Útěchou mu ani nemohlo být to, že jeho pobyt ve vesmíru se stal novým světovým rekordem.
Rusko, které mělo v té době velké finanční problémy kvůli hyperinflaci, prodávalo dalším zemím sedadla do vesmírné stanice na raketě Sojuz. Rakousko koupilo sedadlo za 7 milionů dolarů, Japonsko za 12 milionů dolarů, aby tam vyslalo televizního reportéra. Ve hře byl i urgentní prodej Miru, dokud byl ještě v provozuschopném stavu. Takže ostatní členové posádky se vrátili na Zemi, zatímco palubní inženýr Krikaljov nemohl. Když si požádal o med, který by mu zvedl spolu s hladinou cukru i náladu, místo toho dostal citron a křen.
Velitel Expedice 11 Sergej Krikaljov si obléká cvičný skafandr.
Přistání z minulého času
Když se strojní inženýr konečně dostal na Zemi, vypadalo to jako návrat někoho z dávných věků. Na skafandru měl stále písmena „SSSR“ a červenou sovětskou vlajku, byl „bledý jako mouka a zpocený, jako hrudka mokrého těsta“. Jeho pobyt ve vesmíru už se stal celosvětovou senzací, takže po přistání mu čtyři muži pomohli vstát a podpírali ho, když položil nohy na zem, jeden z nich přes něj přehodil kožich a druhý mu přinesl misku vývaru. Podívejte se na to zde:
„Změna není tak radikální," řekl Krikaljov na tiskové konferenci po svém návratu. „Žil jsem na území Ruska, zatímco republiky byly sjednoceny do Sovětského svazu. Nyní jsem se vrátil do Ruska, které je součástí Společenství nezávislých států.“
(Ne)chtěné prvenství
Krikaljov byl vybrán jako kosmonaut v roce 1985, základní výcvik dokončil v roce 1986 a na nějakou dobu byl přidělen do programu Buran Shuttle. Počátkem roku 1988 začal trénovat na svůj první dlouhodobý let na palubě vesmírné stanice Mir. V letech 1988–2005 absolvoval šest kosmických letů o celkové délce 803 dní a osm výstupů do vesmíru. Od roku 2005 držel rekord v celkové délce pobytu v kosmu, který překonal v roce 2015 Gennadij Padalka. Od března 2009 je prvním civilním náčelníkem Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina v Hvězdném městečku. Řadí se na třetí místo za Gennadijem Padalkou a Jurijem Malenčenkem, pokud jde o dobu strávenou ve vesmíru: celkem 803 dní, 9 hodin a 39 minut. Otázkou je, jak moc jej toto vítězství těší.
Sergei Krikaljov na stanici Maj v roce 2005
Postava inspirovaná Krikaljovem vystupuje v kubánském filmovém dramatu Sergio a Sergej z roku 2017, ve kterém profesor a amatérský rádiový nadšenec v Havaně kontaktuje kosmonauta jménem Sergej na palubě vesmírné stanice Mir. Film kreslí paralely mezi ekonomickými těžkostmi na Kubě v té době a pádem Sovětského svazu, ke kterému došlo, když byl Krikaljov v reálném životě na palubě Miru.
Zdroje:
www.rbth.com, ru.wikipedia.org, en.wikipedia.org, www.historynet.com
