Není to tak docela legenda, jelikož ostrov Sumatra je znám i pod přezdívkou Ostrov zlata. Váže se k němu i legenda o bájném indonéském království proslulém zlatými poklady. Že by se jednalo o jeden z nich?

Na dokument o ztraceném království se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Tajemství pokladu

V řece totiž byly nalezeny drahokamy, obřadní prsteny ze zlata, mince, bronzové mnišské zvony, a hlavně obří socha Buddhy v životní velikosti. Nádherné zlaté rukojeti mečů by zdobily boky královských dvořanů, zatímco bronzová zrcátka a stovky zlatých prstenů, z nichž mnohé jsou opatřeny tajemnými písmeny, číslicemi a symboly, náušnice a zlaté korálky na náhrdelníku oživují lesk kupecké aristokracie, která v palácovém komplexu vyřizovala své každodenní záležitosti a razítkovala přepravní manifesty.

Jedná se možná o bohatství Šrívidžaje, mocného království, které mělo tolik ostrovů, že nikdo nevěděl, kde končí jeho hranice. Jen v hlavním městě Šrívidžaje bylo 20 000 vojáků, 1 000 mnichů a 800 lichvářů, dává tušit, že počet obyvatel byl impozantní. Po zlaté éře však království záhadně zaniklo.

Poklad na světle světa

"Z mělčin se vynořilo třpytivé zlato a šperky hodné této nejbohatší říše - vše od obchodních nástrojů a válečných zbraní až po náboženské relikvie. Ze ztracených chrámů a kultovních míst se objevily bronzové a zlaté buddhistické figurky, bronzová klepadla na dveře chrámů s démonickou tváří Kaly, v hinduistické legendě bájné hlavy Rahua, který rozbouřil oceány, aby vyrobil elixír nesmrtelnosti,“ napsal o objevu doktor Sean Kingsley, britský námořní archeolog.

Hodnota samotné sošky, jež byla datována do 8. století a vykládaná drahokamy, se odhaduje na miliony liber. Soška včetně ostatních artefaktů pak pochází z období civilizace Šrívidžaji.

Bronzové mnišské zvony a zlaté obřadní prsteny jsou posázeny rubíny. Součástí pokladu jsou čtyřhrotá zlatá žezla vadžra, hinduistický symbol pro blesk, zbraň božstva.

Co se stalo s královstvím Šrívidžaja?

Jak uvádí Kingsley, království Šrívidžaja vědcům zamotává hlavy podobně, jako třeba Atlantida. Velcí badatelé pátrali po ztracené civilizaci až v Thajsku a Indii, ale bez úspěchu. Jak se zdá, království si přísně svá tajemství střeží, takže ani v Palembangu, tradičním místě zaniklého království, nebylo nic objeveno.

Mnohé nálezy však svědčí o tom, že si Sumatra přídomek zlatého ostrova jistě zaslouží. Sumatra byla bohatá na naleziště zlata a přírodní zdroje a velmi zde vzkvétal obchod, a to zejména v 6. a 7. století, kdy se otevřel obrovský čínský trh a lidé se velmi zajímali o buddhistické rituály. Zboží se sem dováželo z Indie, Persie a nechyběly ani masy nejkvalitnějšího stolního nádobí z velkých čínských pecí. První modrobílé porcelánové nádobí se později stalo synonymem nejlepší značky na světě.

V době svého největšího rozkvětu kontrolovala Šrívidžaja tepny námořní hedvábné stezky, které spojovala místní, čínské a arabské trhy. Po více než 300 let ovládali vládci Šrívidžaje obchodní cesty mezi Blízkým východem a císařskou Čínou, zatímco západní středomořský svět vstupoval v osmém století do temného věku.

Vládci Šrívidžaji nashromáždili legendární bohatství. Přitom dodnes není známo, jak byla velká populace tohoto království, ač dobové prameny na základě svědectví cestovatelů tvrdí, že království bylo "velmi početné".

Další informace získáte v tomto videu:

Zdroj: Youtube

Borobudur – honosná připomínky království

Dodnes není jasné, proč se království rozpadlo, ale je možné, že jej postihl stejný osud jako Pompeje. Buď jej zničil výbuch sopky pohltila rychle se valící nezkrotná řeka.

V době největší slávy Šrívidžaje byl postaven například výstavný chrám Borobudur, dodnes největší buddhistický chrám na světě. Království zaniklo někdy v průběhu 13. století následkem mnoha faktorů, mezi které patřila i expanze říše Madžapahit. Existence království byla na dlouhou dobu zapomenuta a až ve dvacátém století se dostala do zájmu badatelů.

Vodní svět, v němž lidé žili skutečně na vodě, se po zmizení království vytratil. Dřevěné domy, paláce a chrámy se potopily spolu se vším zbožím. Žádné oficiální vykopávky nebyly až dosud provedeny.

Zdroje:

cs.wikipedia.org/wiki/Srividzaja, www.thoughtco.com, www.khanacademy.org