Pozoruhodná křesťanská vizionářka se narodila roku 1098 jako poslední z deseti dětí. Ve svých spisech uvádí, že už od svých tří let měla božská zjevení. Ukazovaly se jí věci, které ostatní neviděli. Často vídala obrazy budoucnosti. Zdravotně na tom však nebyla dobře. V mládí byla stále nemocná, dlouho jí trvalo, než se naučila chodit. Odmalička měla sklony k psaní a badatelské činnosti. Od osmi let pobývala v klášteře sv. Disiboda u Bingenu u sester benediktinských, kde zůstala až do své smrti. Jako patnáctiletá se stala řeholnicí a v 38 letech pak abatyší. Její předchůdkyně a zároveň učitelka Jutta ze Sponheimu ji nabádala k tomu, aby svá vidění poslouchala a nebála se jich.
Když její vize nabývaly na intenzitě, začala je sepisovat. Napsala tři knihy, zvané Scivias (tu si dokonce sama ilustrovala, u nás vyšla jako Cestyvěz), De operatione Dei a Liber Vitae Meritorum. První kniha je nejrozsáhlejší, prezentovala v ní 26 svých vidění. Většinou jsou napsány jako intelektuální rozpravy až kosmologické úvahy. Nechybí v nich ale také krátkodobá proroctví, například exkomunikování katarů a apokalyptické varování. Dlouhodobrá proroctví jsou nejasná. Zjevení Janovo zařadila do půlky dvactátého prvního století. Kromě toho je autorkou dalších knih, například encyklopedie znalostí z medicíny a 77 církevních písní a básní zpívaných jako gregoriánský chorál.
V oblasti medicíny měla obsáhlé znalosti o užívání bylinek. Doporučovala konzumovat převařenou vodu, popsala všechny tehdy rozšířené choroby a podrobně vysvětlila prevenci proti kornatění tepen. Dokonce jako první zapsala recept na vaření piva a popsala na 300 živočišných druhů. Kromě všech zmíněných věcí se ve svých dílech zabývala ženským principem a jeho odrazem v církevním učení. Jako osvícená osoba měla dohled nad vládou některých panovníků, které ve svých dopisech také kárala. Vadil jí hlavně nedostatek víry a nectnost doby. Psala si například se čtyřmi papeži či s císařem Ferdinandem Barbarossou.
Zajímavostí je, že svatá Hildegarda vymyslela svůj vlastní jazyk, zvaný lingua ignota. Základem byla středověká latina, k ní bylo přidáno mnoho nově vytvořených a upravených slov. K jazyku se vázala nově vzniklá abeceda o 23 slovech a Hildegardou vymyšlené znaky. Tento jazyk představila v glosáři. Její osobitý styl pracování s latinou byl ovšem kritiky přijímán negativně. Šlo údajně hlavně o přepsaný mluvený jazyk.
Svatá Hildegarda vymyslela svůj vlastní jazyk.
Hildegarda během svého života založila dva kláštery. Díky svému nadání a píli dokázala vybrat prostředky na vybudování svého prvního ženského kláštera na Ruppertsbergu u Bingenu. Právě tady zapisovala svá vidění.
Sibyla Rýnská zemřela v září roku 1179 v 81 letech. Její smrt údajně doprovázely nadpřirozené úkazy. Na nebi se měly objevit dvě duhy, které se protínaly. V místě protnutí byla viděna záře ve tvaru měsíce. Její ostatky jsou uloženy v Eibingenu, druhém klášteře, který založila.
Koncem 16. století byla Hildegarda svatořečena. Mimo to je patronkou všech přírodovědců, filologů a esperantistů. Tuto pozoruhodnou ženu můžeme dnes, nejen jako světici, ale také jako badatelku, jejíž vědomosti předčily svou dobu, stále obdivovat.
