Christian Friedrich von Kahlbutz (1651-1702) byl německý rytíř, který žil a zemřel v braniborském Kampehlu. Nebyl příliš populární, protože byl velkým stoupencem a vymahačem práva první noci. Toto zákonné právo v pozdně středověké Evropě umožňovalo feudálním pánům sexuální vztahy s podřízenými ženami. O rytíři se ví, že měl 11 vlastních dětí, a kromě tohoto zplodil nejméně dalších 30 nemanželských dětí, z nichž většina vznikla právě uplatňováním práva první noci.

Na dokument o tom, co se stalo po smrti se zhýralým rytířem, se podívejte tady:

Zdroj: Youtube

Kahlbutz si nemohl pomoci

Jak se zdá, ač rytíř, Kahlbutz příliš gentlemanství a respektu k ženám nepobral. Hojně využíval svého práva spát první noc s panenskou nevěstou některého ze svých vazalů. Podle jedné pověsti, německé legendy, se Kahlbutz pokusil uplatnit toto právo i u nevěsty pastýře z Bückwitz. Dívka ho však odmítla a rozzuřený „rytíř“ pastýře zavraždil. Pastýřka Maria Leppinová však Kahlbutze udala za vraždu, ale soud ho osvobodil.

V té době měl totiž rytíř, coby pán, možnost uplatnit spoustu nesmyslných a neoprávněných „práv“, díky nimž se Kahlbutz dostal i na svobodu, jelikož osvobodil sám sebe. Složil tzv. přísahu neviny, která byla považována za pravdu, takže byl zproštěn obvinění. U soudu údajně uvedl: "Nebyl jsem to já, jinak se po mé smrti mé tělo nerozloží." Ani nevěděl, jak velkou pravdu řekl.

Tělo se samo mumifikovalo

Kahlbutz zemřel v Braniborsku ve věku 52 let. A tělo prostopášného rytíře se následně po jeho smrti samo mumifikovalo. Skutečně se tak odmítlo rozložit, jak rytíř uvedl v přísaze. Takže přestože nebyl Kahlbutz za svého života populární, po smrti se na jeho mumii chodily dívat desítky a stovky „turistů“, udivených přirozenou zachovalostí jeho těla.

Po smrti bylo Kahlbutzovo tělo uloženo do dvojité rakve v rodinné hrobce umístěné v kostele v Kampehlu. Když se pak v roce 1794 kostel opravoval, byla rakev vyzvednuta, protože měla být přemístěna na místní hřbitov.

Po jejím otevření však vyplula na povrch hrůzná pravda – zatímco ostatky ostatních těl se rozpadly, jak je běžné, Kahlbutzovo tělo zůstalo skutečně v celku a téměř neporušené, takže se stalo to, co rytíř před soudem slíbil. Nepřímo to tak tedy potvrzovalo jeho vinu z vraždy a mnoha znásilnění.

Nemocný chlípník

Tělo Christiana Friedricha von Kahlbutze je dnes vystaveno v braniborském kostele v Kampehlu. Jak se později ukázalo ve výzkumech, tělo skutečně nebylo mumifikováno záměrně. I když si vědci nejsou jisti, jaké podmínky způsobily, že tělo zůstalo zachováno, pravděpodobně se nejednalo o splnění „křivé“ přísahy, ale o nemoc, jíž rytíř trpěl. Kahlbutz asi zemřel na nemoc, která způsobila vyhubnutí jeho těla před smrtí. Mohl mít tedy rakovinu, svalovou dystrofii nebo tuberkulózu. Jak uvádějí historické prameny, mohl se také udusil vlastní krví. I to by totiž přispělo k následné mumifikaci jeho ostatků.

Zdroje:

en.wikipedia.org, www.atlasobscura.com, www.britannica.com, www.ancient-origins.net