Známý jako Götz se železnou rukou (Götz mit der Eisernen Hand), hrdý, svérázný, chrabrý rytíř se narodil jako Gottfried von Berlichingen v roce 1480. Vyrůstal na hradě Jagsthausenm, studoval v klášterní škole a u svého strýce Konráda. Jako mladík nastoupil ke dvoru. Nudný dvorský život mu ani v nejmenším nevoněl a tak se v pouhých sedmnácti dal na vojnu. V roce 1497 se účastnil prvního tažení a poté mnoha bitev po celé Evropě. Vojenská služba ho však přestala uspokojovat. Toužil po dobrodružství a penězích. V roce 1500 se on a jeho bratr setkali s T. von Massenbachem, loupeživým rytířem, který, jak jinak, loupil, drancoval, zajímal rukojmí. A ten Götzovi přesně sedl do noty. Tak začala i jeho loupeživá kariéra.
Slavný a statečný
Götz se jako loupeživý rytíř učil velmi rychle. Stačil rok a byl znám v celém Švábsku. V roce 1501 byl téměř chycen ozbrojenci Švábské ligy. Podařilo se mu uprchnout a skrýt se na hradě Sodenberg. Půda pod nohama pro něho začala být příliš horká. A tak se v roce 1502 nechal najmout do vojska braniborského markraběte. O dva roky později vyměnil jeho válečnou korouhev za barvy bavorského vévody Albrechta. V řadách jeho vojska při obléhání Landshutu mu výstřel z polního děla rozdrtil pravou ruku, kterou mu lékař v zápěstí amputoval.
Když se po několika týdnech zotavil, nechal si u vesnického kováře ukovat železnou protézu. Byla poměrně funkční, mohl provádět běžné činnosti. Nebyla ale dostatečně silná, aby udržela meč nebo kopí, jak tvrdily legendy. Nicméně i tak vedl dál život rytíře. O pár let později si nechal vyrobit druhou protézu. Měřila 37 cm a vážila 1,5 kg. Měla propracovaný mechanismus listových pružinek a západek. Prsty měly klouby, v zápěstí se dala i otáčet. Ovládal ji stiskem tří knoflíků. Mohl uchopit a stisknout meč! Byla to naprosto vynikající práce. Nic na tom nemění fakt, že obě protézy byly pasivní a sloužily pouze k držení předmětů. Psal levou rukou. Někteří badatelé se dokonce domnívají, že levou rukou i bojoval. Protézy jsou vystaveny v Museum der Götzenburg Jagsthausen (video).
A tak Götz dál bojoval ve válkách a bitvách jako rytíř se železnou rukou. Byl považován za jednoho z nejstatečnějších rytířů středověku. Tradiční udatný rytíř tehdy už příliš v módě nebyl, on přesto bojoval pro svou slávu i peníze. Ale byl i pravý rytíř. Pomáhal přátelům a poctivým lidem proti lupičům. Až do roku 1512…
Nechvalně proslulý
V květnu 1512 přepadl Götz 95 kupců. Císař Maxmilián I. ho nechal vsadit do vězení. Rytíř si vykoupil svobodu, vzápětí ale přepadl hraběte von Waldecka a žádal za něho výkupné. A přišel opět hněv panovníka, který ho vyloučil ze svého panství. Götz jako posedlý přesto loupil dál, dokud nebyl v roce 1519 lapen. Tři roky pak zpytoval svědomí za mřížemi. Vysvobodil ho jeho přítel F. von Sickingen. Götz musel složit přísahu, že už nikdy nebude krást ani loupit a vrátí se spořádaně domů. Možná by i svůj slib dodržel, ale ...
V roce 1525 vypukla německá selská válka a on se postavil do čela vzbouřenců, kteří kradli a rabovali. Po krátké době se ale vrátil domů. V roce 1528 ho poklidný život znovu zahnal do války. Byl zajat, dva roky si poseděl v chládku a po složení dalšího slibu, že už neopustí svůj hrad, byl propuštěn. Jako padesátiletý a otec 10 dětí se usadil. Jeho rytířské srdce dobrodruha však v roce 1542 znovu podlehlo volání bitevní vřavy, když císař táhnul do Uher proti Turkům. O dva roky později jeho železná ruka zatoužila opět držet meč. Götz chtěl opět zakusit boj a slávu. Ve svých 64 letech se v roce 1544 zúčastnil tažení proti francouzskému králi.
Götz se železnou rukou
V zapomnění ožívá
Když Götz von Berlichingen alias Götz se železnou rukou nebyl na bitevním poli, přepadal kupce kvůli kořisti a unášel šlechtice kvůli výkupnému. Proslul svou železnou rukou, ale také svými sprostými slovy, hrubými výrazy a oblibou v nadávkách. Byl to on, rytíř se železnou rukou, který poprvé použil výraz „může mi políbit p**** “ . O svém bouřlivém životě napsal knihu Autobiografie. Zemřel v roce 1562 v úctyhodném věku 82 let, vezme-li se v úvahu, že celý život bojoval. Po smrti upadnul v zapomnění. Ožil znova v Goethově díle Götz von Berlichingen. Později pak ve filmech, třeba Železná pěst.
Zdroje: www.warhistoryonline.com, www.britannica.com, de.wikipedia.org
