Stalo se to 3. července roku 1187. Křižácká armáda pod vedením krále Guye byla obklíčena. Navíc ji muslimové odřízli od vody. Frankové se tak museli utábořit na vyprahlé náhorní plošině poblíž vesnice Meskenah. Slunce neskutečně žhnulo. Rytíři se však báli svléknout brnění. Co kdyby je nepřátelé přepadli? 

Dehydratace a kouř z rozdělaných saracénských ohňů vysušující hrdlo udělalo své. Druhý den trpěli bojovníci úpalem. Vyčerpání způsobilo, že byli během několika minut poraženi.

Vedro a brnění

Bitva o Hattin vstoupila do historie jako ta, v níž zbroj vojáky neochránila, ale naopak pomohla k jejich smrti. Jak upozorňuje historik Nicklaus Bobertz, byla to náhoda. Kdyby ke střetu došlo v chladnější Evropě, s největší pravděpodobností by přehřátí nehrozilo. 

pinterest
Je nám líto, ale vložený obsah již není dostupný.

Středověcí rytíři totiž používali tři vychytávky, jež jim pomáhaly zvládat letní vedra. První z nich byl speciální kabátec zvaný gambeson. „Byla to vycpaná látková košile, která se nosila pod kroužkovou nebo plátovou zbroj,” říká Bobertz. I přesto, že se může na první pohled zdát, že tělo ještě více zahřívala, opak je pravdou. Její volný střih umožňoval, aby teplo unikalo mezi oděvem a kůží. Vytvořil se tak efekt aerodynamického tunelu.

Dalším způsobem, jak přežít bitvu v parném létě, byl dostatečný odpočinek. „Většina lidí má mylnou představu, že střet trval bez přerušení několik hodin. Ve skutečnosti ale probíhal ve vlnách,” vysvětluje historik. Ty se prý podobaly drobným potyčkám mezi několika skupinkami a často skončily po deseti až patnácti minutách. Mezi nimi měli rytíři dostatek času na vychladnutí.

Rytíř ve zbroji

Pauza navíc umožňovala doplnit tekutiny a energii. Voják během ní zamířil ke svému panošovi. Ten mu pomohl sesednout z koně, dal mu trochu jídla a ředěného vína. I přesto, že si bojovník sundal maximálně helmu, odpočinek zabránil úpalu.

Zdroj: Youtube

Co by se ale stalo, kdyby muži bojovali nepřetržitě a k ochlazení by neměli šanci? „V tomto případě by k přehřátí mohlo dojít. Hlavně v plátové zbroji, která dýchala méně,” uznává Nicklaus Bobertz. Zároveň upozorňuje, že i přesto, že se kov na slunci rozžhavil, nemohl způsobit, že by se bojovník „upekl”. „Tělo produkuje teplo rychleji,” říká. „Pokud bylo brnění i gambeson navrženy tak, aby umožňovaly průchod vzduchu mezi kůží a vrstvou látky, rytíři nebezpečí nehrozilo."

Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.thehistoryace.com, www.neutralhistory.com