Rytířská jeskyně v Moravském krasu skrývá tajemství. Veřejnosti je vstup zakázán

Elena Velímská | 11. 11. 2022

Archeologie a historie zná příklady, kdy člověk do útesů, skal či hor vytesal neuvěřitelné stavby od obyčejných obydlí až po chrámy, dokonce i celá města. Jeden typ skalní stavby, tzv. jeskynní hrad, poměrně běžný v Tyrolsku, Bavorsku, Švýcarsku, Francii a dalších zemích, je u nás téměř neznámý. Do jediného hradu tohoto typu v Česku ale turista nezavítá.   

Jeskyně jako středověký hrad

Jeskyni jako obydlí a útočiště člověk využíval už v pravěku. Velmi dobře mu posloužila i ve středověku v podobě hradů. První jeskynní hrady se objevily v 11. století, ve 14. a 15. století byly v Evropě už poměrně rozšířené. Na rozdíl od našich hradů někde na skále, jeskynní hrady, jak už název napovídá, vybudoval člověk v přírodní jeskyni. Byly tak napadnutelné jen „zepředu“. Byly to buď obytné hrady nebo místa, kde stejně jako pravěký člověk hledal útočiště i ten středověký. Prostory jeskyně byly obvykle rozděleny kamennými nebo dřevěnými příčkami. Součástí staveb byly přirozené a často i uměle vytvořené skalní otvory. Jako ukázka skutečně „královských“ sídel jsou, například, turisty oblíbené hrady v jeskyních ve Slovinsku, snad nejslavnější vůbec je Predjamský hrad.

Jeskyně v království Mustang vydaly své tajemství. Vědci už vědí, kdo je vytesal
Cestování

Jeskyně v království Mustang vydaly své tajemství. Vědci už vědí, kdo je vytesal

Strážní věže

V některých případech obýval člověk upravené jeskyně jen po určitou dobu, kdy bylo třeba střežit horské průsmyky a důležité cesty. To je případ našeho jediného jeskynního hradu, který není doslova hradem, spíš sloužil pouze jako „strážní věž“ nad cestou, která dle předpokladů vedla úzkým žlebem pod ní. Výška jeskynního portálu je sedmnáct metrů, šířka třináct. U vchodu jsou patrné zbytky zdiva. Hloubka jeskyně je padesát metrů a postupně se zužuje. Částečně zachovalé pozůstatky uvnitř naznačují, že byl prostor rozdělen dvěma rovnoběžnými zdmi, nejspíš hrázděnými či dřevěnými se základem z naskládaných kamenů. Archeologové vznik hradu datují do 13. století a předpokládají, že byl využíván až do 15. stolení. Žádné písemné zmínky se nedochovaly, a tak byl strážní hrad výstižně pojmenován Rytířská jeskyně.

Rytířská jeskyně

Rytířská jeskyně leží v Moravském krasu nedaleko Blanska, asi tři sta metrů od známé Kateřinské jeskyně. Spadá do klidové části Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy a není tak veřejnosti přístupná. Nevede k ní značená cesta a dle našeho zákona je v národní rezervaci pohyb mimo značené cesty zakázán. Jedinečné pozůstatky úkrytu středověkých strážců se skrývají ve svahu Suchého žlebu. Do jeskyně proniká denní světlo, a tak jsou stěny zčásti pokryté zelení. Rezavějící žebřík je svědkem nezákonných výkopů hledačů pokladů, patrně několika generací, kteří dno jeskyně několikrát důkladně překopali a vnitřek poškodili. Náš jediný strážní hrad si tak dnes střeží jako tajemství už jen svou bývalou podobu.

Pravěcí lidé dokázali hibernovat v jeskyních, tvrdí vědci
Cestování

Pravěcí lidé dokázali hibernovat v jeskyních, tvrdí vědci

Zdroj: eurozpravy.cz, www.kudyznudy.cz, en.wikipedia.org/wiki

Tagy Bavorsko Česko Evropa Francie hrad jeskyně Moravský kras Švýcarsko Tyrolsko Wikipedie