Jak probíhaly první rytířské turnaje. Nic děsivějšího si nelze představit

Lenka Samuely | 18. 8. 2022

Turnaje byly oblíbenou kratochvílí středověké šlechty. Rytíři se díky nim stále udržovali v kondici a měřili své síly. Na své si přišli také diváci. Dámy si zde mohly vyhlédnout ženicha nebo na trzích zakoupit něco nového. Středověký sport však měl svá rizika.

Různé typy bojových her a regulovaného soupeření provozovaly během lidské historie všechny civilizace. Rytířské turnaje byly však úzce spojeny se středověkou kulturou křesťanského světa západní Evropy.

Nejstarší zdokumentované turnaje se objevily kolem roku 1100 v severní Francii. Jejich počátky se ale dají vysledovat až do antiky. Tehdy se jednotky římského jezdectva pravidelně zúčastňovaly vojenských her a koňských cvičení. Šlo však spíše o přehlídku než o soutěž.

Rytířské turnaje

Původně se rytířské turnaje konaly bez pevně daného programu nebo organizace. Ten, kdo klání pořádal, rozeslal pozvánky s místem a časem, kde se akce bude konat. Když šlechtici dorazili, byli rozděleni do týmů podle zeměpisného původu. Severní Francouzi tak například bojovali s jihofrancouzskými rytíři nebo Němci s Čechy. Poté byly stanoveny hranice bojiště a bezpečnostních zón. Ty fungovaly jako „domeček" při hře na babu.

Jak přesně fungovala rytířská zbroj a jak moc ve skutečnosti muže chránila?
Magazín

Jak přesně fungovala rytířská zbroj a jak moc ve skutečnosti muže chránila?

Bojovalo se se skutečnými zbraněmi, jako byly meče, kopí nebo sekery. Při utkání bylo dovoleno cokoliv. Cílem nebylo soupeře zabít, ale shodit ho z koně nebo položit na lopatky a vzít ho do zajetí. Poražený se pak z něho musel vykoupit.

Co se dělo s rytíři v extrémním horku: Plátové brnění se stalo smrtící pecí
Magazín

Co se dělo s rytíři v extrémním horku: Plátové brnění se stalo smrtící pecí

Problémem neorganizovaných turnajů byla rozjívenost rytířů. „Dobové prameny se zmiňují o rolnících, kteří byli šlechtici napadeni, okradeni nebo jim byla zničena úroda," říká historik Philip Daileader. „Dokonce se také stalo, že poražený bojovník uprchnul a schoval se v jednom domě v podhradí. Aby ho vítěz dostal ven, obydlí nebohého vesničana zapálil."

Zábava a násilí

Na středověkých turnajích bylo prolito tolik krve, že se je již v roce 1130 pokusil zakázat církevní koncil. Bez úspěchu. Jejich podoba se ale postupně začala měnit. Už v roce 1300 se staly organizovanějšími a již se podobaly kláním, které zobrazují filmové snímky. Zapovězeno bylo využívání tzv. kipperů. Tito pěšáci měli za úkol získat od poraženého jeho výstroj a koně. Nezřídka se stávalo, že unavené rytíře ještě na kolbišti zbili a násilím z nich brnění sundali.

Zdroj: Youtube

Od roku 1300 ostré zbraně nahradily repliky s tupým ostřím a byl vytvořen etický kodex. Ti, kteří mluvili sprostě o ženách, páchali násilí na poddaných, drancovali, znásilňovali nebo jinak porušovali rytířský ideál, byli z turnajů vyloučeni. Klání tak získávala spíše podobu zábavného festivalu nebo divadla. Poslední turnaj se konal v roce 1625 v Anglii při příležitosti oslav svatby nového krále Karla I.

Zdroj:

www.cs.wikipedia.org, www.dk.upce.cz, www.wondriumdaily.com

Tagy Anglie Francie Karel I. násilí rytíř rytířský turnaj Západní Evropa