Vědci zajásali
V únoru roku 2017 psal odborný časopis Nature o nálezu nového druhu druhoústých (Deuterostomia) a na obálce se objevila jeho umělecká rekonstrukce. Fosilii se čtyřiceti velmi dobře zachovalými exempláři našli paleontologové v čínské provincii Šen-ši. Drobouncí živočichové dostali jméno Saccorhytus coronarius, což znamená vrásčitý pytel. Měřili jeden milimetr a žili v bahnitém dně čínského moře před zhruba 500 miliony lety. Živočich skutečně vypadá jako vak a na svou velikost má obrovská ústa. Vědci předpokládají, že pohlcoval částečky potravy nebo drobnější živočichy. Nemá řitní otvor, a tak mu ústa nejspíš také sloužila k vylučování. Měl tenkou pružnou kůži, kolem úst otvory, které mohly být zárodky žaber.
Na cestě k člověku?
Mikroskopický Saccorhytus mohl stát na startovní čáře dlouhé evoluční cesty směrem k člověku. „Domníváme se, že jako raný druhoústý může představovat primitivní počátky velmi rozmanitých druhů, včetně nás samotných,“ uvedl tehdy paleontolog z Cambridge University Simon Conway Morris v tiskovém prohlášení. Patří mezi ně obratlovci – ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci a – člověk. Druhou skupinou jsou ostnokožci jako hvězdice, mořští ježci a podivní polostrunatci (Hemichordate). Morris pro představu uvedl, že se ryby jako předchůdci obratlovců objevili 10 až 15 milionů let po Saccorhytovi. Člověk na evoluční scénu vstoupil před 200 000 lety.
Následující videu ukazuje nález pytlovitého tvora s obrovskými ústy
Svůj výzkum vědci publikovali v online časopise Nature.
Po pěti letech…
Nová studie zveřejněná v srpnu 2022 v online Nature však říká, že pytlovitý tvor s obrovskými ústy a bez řitního otvoru, který měl být raným předchůdcem člověka je z jiné skupiny. Tým odborníků z Číny a Velké Británie provedl velmi podrobnou rentgenovou analýzu a dospěl k závěru, že patří do prvoústých (Ecdysozoa), předchůdců pavouků a hmyzu.
Pytlovitý tvor měl tělo pokryté ostny
Jak říká vědkyně Emily Carlisleová, spoluautorka studie, příčinou tohoto evolučního zmatku byl řitní otvor. Domnívá se, že se u živočicha vyvinul později. Nebo ho prostě Saccorhytus měl a „… přišel o něj během své vlastní evoluce. Možná ho nepotřeboval, protože mu stačilo sedět přichycený ostny na jednom místě a s jedním otvorem...“ Podstatné však je, že otvory kolem úst nebyly póry pro žábry, což je primitivní znak druhoústých, jak se původně vědci domnívali, ale odlomené výstupky, jak nově badatelé zjistili pomocí rentgenových paprsků.
„Čím více studuji paleontologii, tím více si uvědomuji, kolik toho chybí. Pokud jde o tohoto tvora a svět, ve kterém žil, jsme opravdu teprve na povrchu. Ale můžeme se ještě hodně dozvědět,“ říká Carlisleová. Horniny s kambrickými zkamenělinami se stále zkoumají.
Zdroje: www.voanews.com, www.bbc.com, www.cam.ac.uk
