Turek, šachový automat 18. století. Ohromil Marii Terezii a porazil Napoleona

Šachový automat Turek

Šachový automat Turek

Foto: Profimedia.CZ

Dnes už si běžně můžeme zahrát šachy proti počítači, a vyzvat tak svou inteligenci na souboj s vyspělou technikou. Věřte nevěřte, nápad sestrojit šachový automat dostal už bratislavský vynálezce Johann Wolfgang von Kempelen v 18. století. A opravdu jej vytvořil. Jeho stroj dokázal porazit i takové slavné osobnosti, jakými byl Benjamin Franklin a Napoleon Bonaparte. Jak se to Kempelenovi podařilo?

Kempelen byl velmi vzdělaný člověk a schopný technik, který pocházel z rodiny vysokého státního úředníka. Díky tomu se pohyboval na císařském dvoře a zastával významné funkce - Marie Terezie ho například jmenovala ředitelem všech uherských solných dolů, jež posléze zmodernizoval. Věnoval se také stavitelství a hydraulice. Jeho opravdovou vášní však byly vynálezy různého druhu. Zhotovil třeba ruční tiskařský stroj pro nevidomé a pokoušel se sestrojit zařízení, které by napodobovalo lidskou řeč.

V roce 1771 představil na zámku Schönbrunn před zraky Marie Terezie svůj slavný šachový automat. Jednalo se o dřevěnou skříň se šachovou deskou a torzem muže v tureckém oděvu, jenž představoval uměle vytvořeného protihráče. Exotický zjev figuríny vtiskl přístroji přezdívku Turek. K údivu panovnice a dvořanů vůbec nebylo jednoduché ho porazit.

Autoportrét Wolfganga von KempelenaAutoportrét Wolfganga von KempelenaZdroj: W. von Kempelen / CREATIVE COMMONS / Volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Robot v 18. století?

Dost podivný ostatně byl už ten pouhý fakt, že stroj vůbec fungoval. Kempelen si tajemství výroby nechával pro sebe, ale zvědavým divákům rád předváděl, jak Turek vypadá uvnitř. V jedné části bylo vidět složitý mechanismus plný převodů a ozubených kol, jaká vídáme v hodinách. Druhá část byla až na několik součástek téměř prázdná.

Pokud Turkova figurína svým tahem ohrozila dámu, dvakrát pokývla hlavou. Dala-li šach králi, pokývla třikrát. Jestliže protihráč učinil tah v rozporu s pravidly, Turek vrátil figurku zpět a táhl sám, a soupeře tak potrestal ztrátou tahu. Bylo zřejmé, že ho nelze nijak obelstít.

Michelangelův David, pravděpodobně nejslavnější socha historie

Michelangelův David není kompletní. Původně držel v ruce smrtící zbraň

O šachový automat byl přirozeně veliký zájem, avšak Kempelen se nijak neměl k tomu, aby s ním objížděl zámky a vyzýval šlechtice k náročným partiím. Naopak se neustále vymlouval, že je stroj zrovna porouchaný a oprava si vyžádá hodně času. Až mu v roce 1781 císař Josef II. přímo nakázal, aby dal stroj opět dohromady a přijel s ním do Vídně. Chtěl se s ním totiž pochlubit návštěvě z Ruska.

Ruský velkovévoda Pavel byl Turkem tak nadšen, že Kempelenovi rovnou zorganizoval turné po Francii a Anglii. Vynálezce z toho neměl žádnou radost, ale podrobil se přání mocnějších. Díky tomu si se šachovým automatem zahrál i francouzský vůdce Napoleon a nabídce partie neodolal ani Benjamin Franklin, který toho času působil v Paříži jako americký velvyslanec. V té době se také ukázalo, že Turek není neporazitelný; na šachové velmistry nestačil.

Šachový automat TurekŠachový automat TurekZdroj: Profimedia.CZ

Cesta do Ameriky

Po Kempelenově smrti Turka od pozůstalých koupil bavorský hudebník Johann Mälzel a sklízel s ním úspěchy v západní Evropě i ve Spojených státech. Zde také stroj zakotvil už natrvalo. Když jeho majitel zemřel, skončil v muzeu. Do dnešních dnů se bohužel nedochoval, protože ho roku 1854 zničil požár.

Teprve po této nešťastné události se v tisku objevilo vysvětlení, na jakém principu slavný šachový automat vlastně fungoval. Mnoho diváků to ostatně tušilo už dávno. Ve skříni tajně seděl skrčený šachista, který hru ovládal bravurně až geniálně, a zespodu hýbal figurkami s pomocí magnetů.

Byl to tedy podvod, avšak důmyslně propracovaný. Šachista schovaný v automatu rozhodně neměl jednoduchou práci, protože kromě figurek musel zároveň ovládat Turkovu gestikulaci a vše vykonávat za světla obyčejné svíčky. Automat později inspiroval řadu uměleckých děl a obohatil německý jazyk o ustálené spojení einen Türken bauen ("postavit Turka"), jenž je synonymem pro sloveso "mystifikovat".

Turkovy mechanické pohyby přibližuje krátký dokument:

Zdroj: Youtube

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/, https://www.thevintagenews.com/, https://interestingengineering.com/