Sahara vydává tajemství: Dříve byla rájem. NASA zveřejnila pozoruhodné záběry

Poušť v Libyi

Poušť v Libyi

Foto: Profimedia.CZ

V severoafrické poušti lze objevit řadu zajímavých věcí: pozůstatky starodávných staveb, přírodně zakonzervované mumie lidí i zvířat - anebo třeba rybí kosti. Ptáte se, kde by se na Sahaře vzaly ryby? Zní to překvapivě, ale mnoho jich tu plavalo ještě v poměrně nedávné minulosti.

Sahara se dnes rozkládá na území 10 států a zabírá zhruba stejnou plochu jako Čína. Písečné duny, známé z úchvatných filmových záběrů, však tvoří zhruba jen 15 procent celé pouště. Většina terénu je nehostinnou, kamenitou pustinou, kde nenajdete ani ten jemný třpytivý písek.

Ještě před 7000 lety přitom zdejší krajina vypadala úplně jinak. Rostla tu bujná vegetace, proháněli se tu bůvoli, nosorožci, žirafy, lvi, antilopy i pštrosi, zkrátka všechny fascinující druhy, za kterými dnes musíme buď do subsaharské Afriky nebo do zoo. K potvrzení jejich výskytu na Sahaře ani nepotřebujeme pátrat po kostech. Zprávu nám o nich zanechali neznámí mistři, kteří jejich obrázky velmi zručně vyryli do skal v oblasti zvané Tenere v době před 6000 až 8000 lety. To je samo o sobě vzrušující. Tím spíše, že se mezi petroglyfy vyskytují i dvě žirafy v životní velikosti a ve společnosti lidí, kteří si je vedou na provázku.

Neobyčejné skalní umělecké dílo si můžete prohlédnout ve videu:

Zdroj: Youtube

Zdá se tedy, že minimálně jižní část Sahary tehdy obývala vyspělá civilizace, jejíž příslušníci měli rádi zvířata a pokoušeli se je ochočit. Zároveň je zřejmé, že se taková kultura nemohla rozvinout uprostřed pustiny, kde by se ostatně neuživily ani ty žirafy.

Mezi města ohrožená zvyšující se hladinou moří patří také New York.

Města, která do konce století pohltí voda. Takto smutně bude vypadat mapa světa

Lovci a rybáři

K pátrání po klimatické minulosti Sahary přispěly satelitní snímky NASA a nalezené fosílie. Profesor Savino di Lernia z římské univerzity Sapienza například objevil v jedné jeskyni na jihu Libye kostry slonů, hrochů a nosorožců, stejně jako velké množství kostí rybích. Patřily hlavně sladkovodním sumcům a tilápiím a bylo na nich vidět, že je obraly lidské ruce. Profesor došel k závěru, že jeskyně byla obývána lidmi v období před 10 200 až 4650 lety. Místní obyvatelé se zabývali lovem - a rybolovem.

Takový rybolov samozřejmě není možný bez blízkosti vodního zdroje. Vědci na základě mapování terénu a stop po lidském osídlení načrtli mapu Sahary, jak vypadala předtím, než nadobro vyschla. Ke všeobecnému úžasu na ní dominuje gigantické jezero, rozpínající se na 400 tisících čtverečních kilometrech, což je rozloha odpovídající Kaspickému moři.

Čadské jezero v minulosti - tmavá oblast vlevo dole představuje jezero v současné podoběČadské jezero v minulosti - tmavá oblast vlevo dole představuje jezero v současné podoběZdroj: Profimedia.CZ

Voda mizí každým dnem

Není divu, že Sahara bývala tak zelená a živá. Záhadou ale zůstává, proč se náhle proměnila ve smutnou poušť. Z obří vodní plochy zůstalo jen dnešní Čadské jezero, které navíc nikdy vysychat nepřestalo a místním 30 milionům obyvatelům hrozí, že o tento důležitý zdroj vody v dohledné době přijdou úplně.

Podle teorie formulované odborníky z Massachusettského technologického institutu změna klimatu souvisela s vychýlením zemské osy, ke kterému dochází jednou za 20 tisíc let. Jinými slovy, Sahara prochází cykly, během nichž se pravidelně zazelená a opětovně vyschne. Jednoho dne v budoucnosti by se sem tedy mohla vrátit voda a s ní také vegetace i bohatá fauna. A opět se tu budou lovit ryby.

Zdroje: https://www.newscientist.com/, https://earthobservatory.nasa.gov/, https://www.atlasobscura.com/