Sainte-Chapelle: Šifra svatého krále

29. říjen 2009 četba na 2 minuty
Pařížská kaple patří ke skvostům gotiky.

Pařížská kaple patří ke skvostům gotiky.

Foto: Archiv

Projděte s námi místa plná tajemství a záhad v Česku i ve světě v unikátním seriálu.

Více než jen skvostem gotické architektury je pařížská svatyně Sainte-Chapelle, která stojí v centru města v těsné blízkosti justičního paláce.

Neobyčejná stavba sloužila jako úkryt nejposvátnějších a nejmystičtějších křesťanských relikvií. Její zdi nechal už ve 13. století vztyčit zbožný francouzský král a křižák Ludvík IX., který krátce po smrti dosáhl svatosti. Základy budovy stavitelé položili v roce 1246, o dva roky později byla "Svatá kaple" slavnostně vysvěcena. Nádherný svatostánek přišel krále na tehdy závratnou sumu 40 tisíc tourských liber.

Každá část Sainte-Chapelle má skrytý vnitřní význam, šifru a její rozluštění. Třeba temný vstup symbolizuje zrození, protilehlá velkoryse prosvětlená vitrážová okna poznání a vykoupení. Malby na oknech vypráví text Písma tak, aby jej návštěvník pochopil a dosáhl mystického zážitku. Smysl má i přímka, po níž se věřící v chrámu pohybují. Je totiž symbolem slunečního paprsku, který ztělesňuje akt stvoření a pohyb dějin.

Sainte-Chapelle se stala útočištěm pro nejcennější křesťanské relikvie, například Kristovu trnovou korunu nebo kopí, jímž mu byl na popravišti v Golgotě probodnut bok a další. Většinu z cenností přivezli křižáci z Konstantinopole.

Stavba měla svou obdobu i v Praze na nynějším Karlově náměstí. Kapli Božího těla tam založil ve 14. století Karel IV. V honosné osmiboké stavbě s věncem kaplí mohly vždy o Velikonocích zástupy poutníků spatřit korunovační klenoty a ostatky svatých přivážené z Karlštejna. Kaple ale nepřežila josefínské reformy, roku 1791 ji zničily demoliční čety.

(boh)


PŘÍŠTĚ: RABÍNOVO TAJEMSTVÍ

Akční letáky