Zdroj: Profimedia.cz
Záhadnější než pyramidy: Dokonalé stotunové krabice egyptologové neumí vysvětlit
Starověké egyptské pohřebiště posvátných býků kultu Apis v Memphisu jménem Serapeum patří mezi nejtajemnější místa v Egyptě. Uvnitř podzemních tunelů se nachází 25 kusů sarkofágů, z nichž každý váží v průměru 100 tun. Ti, kteří je vyrobili, museli mít obdivuhodné znalosti geometrie a matematiky.
Serapeum se nachází severně od Džoserova pyramidového komplexu. Bylo objeven v roce 1851 francouzským egyptologem Augustem Mariettem. Zakladatelem pohřebiště posvátných zvířat, jež byla považována za inkarnace boha Ptaha, byl Amenhotep III. vládnoucí ve 14. století před naším letopočtem. Opuštěno bylo na začátku římského období, krátce po roce 30 př. n. l.
Podzemí Serapea se dělí do třech částí. Nejstarší obsahovala pouze dřevěné rakve. Za vlády Ramesse II. byla vybudována dlouhá chodba s vysekanými nikami, do nichž se ukládaly dřevěné sarkofágy. Kolem roku 612 př. n. l. byla za vlády Psammetika I. postavena tzv. Velká galerie pyšnící se 28 pohřebními výklenky, jež obsahovaly 24 kamenných „krabic" .
Sakkára a stotunové krabice
Většina rakví s víkem byla vyrobena z růžové žuly, extrémně tvrdé horniny těžené v lomu vzdáleném asi 800 kilometrů od Sakkáry. Další byly zhotoveny z ještě tvrdšího materiálu, dioritu. Jsou přes dva metry široké a čtyři metry dlouhé. Jak se tak obrovské a těžké krabice dostaly na své místo?
Auguste Mariette při průzkumu našel na podlaze tunelů stopy po válcích a v jednom z výklenků dva dřevěné horizontální navijáky, každý ovládaný osmi pákami. Ty dopravily sarkofág až do nik, které byly vytesány 2-3 metry pod úrovní podlahy a naplněné pískem. Jakmile se písek postupně odstraňoval, rakev se jemně spouštěla dolů. Podle stély nalezené v Serapeu trvala tato činnost přibližně měsíc.
Egyptská matematika a geometrie
Starověké boxy jsou jasným důkazem o pokročilosti egyptské matematiky a geometrie. Už při stavbě Cheopsovy pyramidy někdy kolem roku 2600 př. n. l. architekti využívali vlastnosti pravoúhlého trojúhelníku, které byly popsány až v 6. století př. n. l. řeckým filosofem, matematikem a astronomem Pythagorem ze Samu.
Jedinou otázkou tak zůstává, jakými nástroji byly rakve vytesány. „I dnes by bylo tyto kamenné krabice obtížné vyrobit," říká badatel Chris Dunn. „Mají nejen dokonale hladké povrchy, ale také neuvěřitelně přesné poloměry rohů. Ty jsem zkontroloval pomocí moderních přístrojů."
Dunn po své návštěvě Serapeay kontaktoval čtyři výrobce zpracovávající žulu. Prý se nenašel nikdo, kdo by dokázal napodobit dokonalost hrobek. „Neřekl bych, že by to bylo nemožné, jen byste potřebovali dostatek času a dobrý důvod. Za jakým účelem byste ale těžili 100 tunový blok, vyhloubili do něj díru a ještě ho dokonale vyrovnali s víkem?" ptá se cestovatel. Kamenné krabice se totiž našly prázdné.
Zdroj:
www.ancient-code.com, www.starovekyegypt.net, www.home.pf.jcu.cz, www.gizapower.com, www.en.wikipedia.org
