Saladin se narodil v Horní Mezopotámii v roce 1137. Celým jménem se jmenoval Al-Nasir Saláh ad-Dín Júsuf ibn Ajjúb. Sunnitský muslimský Kurd byl v mládí známý prostě jako Júsuf. Byl synem politika a vojáka Nadžm al-Dína Ajjúba a kvůli otcově povolání se rodina často stěhovala. Saladin je připomínán jako velký vojevůdce, a to dokonce v celé řadě kultur. Je vnímán jako relativně ušlechtilý a spravedlivý a k jeho největším počinům je počítáno to, že v roce 1187 slavně dobyl zpět Jeruzalém od křižáků, čímž skončila druhá křížová výprava.

Na dokument o Saladinovi v Jaeruzalémě se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Křižáci a Saladinovy skutky

Jeruzalém byl od roku 1174 v rukou malomocného krále Balduina IV., který byl sice kvůli nemoci neschopný, ale jeho vláda byla poměrně úspěšná a účinná.

Saladin se s Baldwinem střetli v bitvě u Montgisardu, kde Baldwin zvítězil, přestože mu bylo pouze 16 let. To Saladin uznal, takže mezi zeměmi panovalo příměří, dokud na trůn Jeruzalémského království neusedla jeho sestra Sybilla. Díky ní se stal králem Jeruzaléma její manžel, Guye de Lusignan. Příměří tak bylo porušeno a proti sobě tak stanuli Saladin a Guy. Válčili v horku pouště, která byla Saladinovým domovem, takže výsledek byl jasný. Guy byl zajat a spolu s křesťanským křižákem Reynaldem de Châtillon, který dlouhodobě obtěžoval muslimské karavany, přiveden do Saladinova stanu. V té době bylo zvykem, že zajatci, kterým bylo nabídnuto občerstvení, měli být ušetřeni. Proto Guy údajně požádal o vodu, kterou dostal, ale podal svůj pohár Reynaldovi, aby se napil jako první. Kvůli tomuto činu mu pak dal Saladin najevo, že ho gestem neochrání, a odešel.

Pohan, který drží slovo

Později byl právě Reynald tím, kdo zaplatil životem.

Saladin ho večer při návratu do svého stanu srazil ranou, která ho zasáhla do ramene, a jeho strážný mu poté srazil hlavu. Fyzicky i psychicky vyčerpaný Guy, který doufal v sílu zvyků, byl velmi překvapen, když Saladin, coby nevěřící pohan, dodržel slovo, a nakonec jej ušetřil, přestože v bitvě celkem zahynulo 30 000 až 40 000 válečníků. Díky této bitvě však Saladin získal Jeruzalémské království.

Dobytí Jeruzaléma

Dalším Saladinovým logickým cílem byl Jeruzalém, na jehož dobytí se ale musel ještě připravit. K jeruzalémským hradbám dorazil až 20. září 1187. Ještě předtím zajistil část okolní oblasti a pobřeží. Jeruzalému v té době velel Balian z Ibelinu, hlava významného křižáckého rodu. Saladin prokázal další šlechetnost, když mu dovolil do obléhaného města vstoupit, aby zachránil svou ženu.

Pak se strhla bitva o Jeruzalém, která si vyžádala tolik zraněných, že i rozsáhlý špitál svatého Jana, pravděpodobně největší nemocnice v latinském křesťanství, byl přeplněn. Nakonec Saladin hradby prolomil. Bylo jasné, že město, o něž kdysi muslimové přišli, získá zpět. I přesto ale vyslechl své nepřátele a obránce Jeruzaléma, aby s nimi vstoupili v jednání. Přestože nejprve odmítl, protože byl hnán myšlenkou, že „chce dobýt Jeruzalém tak, jak ho před 91 lety muslimům vzali křesťané. Muže povraždím a z žen udělám otrokyně,“ i zde se nakonec rozhodl najít cestou násilí. Obránci Jeruzaléma vyhrožovali, že město srovnají se zemí, takže Saladin nakonec dovolil, aby kresťané zaplatili výkupné 10 dinárů za muže, 5 za ženu a 1 za dítě, a mohli z města odejít.

12 dní po napadení, 2. října roku 1187 se tak Jeruzalém oficiálně vzdal Saladinovi. Toto datum mělo hlubší symbolický význam, protože se shodovalo s výročím "Prorokovy noční cesty". V tento den Mohamed údajně vystoupil z Jeruzaléma na nebesa.

Na více ze Saladinova života se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

I Saladinův život byl tedy životem, kde mělo své místo milosrdenství.

Zdroje:

https://www.livescience.com/saladin