V Salemu bylo oběšeno celkem 19 žen a mužů, sedm dalších podlehlo špatným podmínkám vězení. Vlnu nevole ve společnosti vyvolala smrt 81letého Gilese Coreye, kterého vyšetřovatelé umučili při výslechu tím, že mu pokládali na hruď těžké kameny. V té době už však bylo obviňování v plném proudu a kdo se proti procesům odvážil něco namítnout, stal se sám podezřelým.
Všechno vypuklo ve chvíli, kdy místní reverend Samuel Parris zavolal lékaře ke své devítileté dceři Elizabeth a jedenáctileté neteři Abigail. Obě dívky dostávaly záchvaty, kdy se zmítaly v křečích a vykřikovaly nesrozumitelná slova. Lékař nenašel jiné vysvětlení, než že je uhranula nějaká čarodějnice.
Děvčata na naléhání dospělých začala uvádět jména podezřelých osob. Jako první byly zatčeny tři postarší ženy, které svým zjevem mohly v dětské fantazii čarodějnice tak trochu připomínat: šlo o zanedbanou žebračku, služebnou tmavé pleti a samotářskou podivínku, která ani nechodila do kostela. Jenomže pak začaly záchvaty trpět i další děti z města. A seznam domnělých čarodějnic rostl. Ocitli se na něm i muži, a dokonce také čtyřleté dítě.
V říjnu 1692 proti procesům rázně zakročil sám guvernér Massachusetts William Phipps, neboť se v hledáčku vyšetřovatelů ocitla i jeho vlastní žena. Čarodějnický soud rozpustil a nahradil ho Nejvyšším soudem, který všechny dosud žijící zatčené postupně omilostnil.
Zatímco víra v síly pekelné by se dala zpětně vysvětlit dobou a pověrčivostí puritánské bělošské komunity, psychologové si dodnes kladou otázku, co bylo příčinou dětských záchvatů, které procesy rozpoutaly. Podle jedné z často akceptovaných verzí Elizabeth a Abigail záchvaty simulovaly, ať už z žertu, nebo aby připoutaly pozornost dospělých. V potaz bývá brána také možnost, že se přiotrávily námelem.
Tyto teorie ovšem odmítá odborník ze Státní univerzity v Salemu Emerson Baker, který se na čarodějnické procesy specializuje. Podle něj není příliš pravděpodobné, že by "žert" vzápětí napodobily i další děti. "Po dlouhých letech studia salemských událostí jsem dospěl k názoru, že šlo nejspíše o masovou psychogenní nemoc, tedy poruchu, jejíž symptomy postihují celou skupinu jedinců najednou," uvedl Baker.
Masové psychogenní onemocnění, označované také jako masová hysterie, bývá vyvoláno úzkostí z nějaké imaginární hrozby. V případě salemských dětí mohlo jít o strach z čarodějnic, kterými se strašilo v pohádkových vyprávěních. Hrůza z představy, že se tam venku potulují nějaké zlé osoby ubližující malým dětem, přerostla ve fyzické symptomy nekontrolovatelných křečí. Když pak došlo k zatčení prvních podezřelých, ostatní děti ve městě nabyly dojmu, že čarodějnice opravdu existují, a úzkost se přenesla i na ně.