Archeologové měli za sebou spoustu práce. Byl to jejich poslední den, strávený na stezkách norského horského průsmyku Lendbreen. Předpověď počasí hrozila, že v následujících týdnech ho opět pokryje sníh a led. Proto byli zaneprázdněni záchranou posledních nálezů. Najednou jim ale zapípaly telefony.
Ozval se jim jeden z horských vůdců, který šel zkontrolovat starodávnou cestu pojmenovanou jako Horse Ice Patch. Byl si jistý, že tam před několika dny zahlédl předměty vyčuhující z roztátého ledu. A opravdu. Už z dálky se na něj usmívala šedá látka. Pořídil fotografie, poslal GPS souřadnice a čekal na archeology.
Starověká cesta
„Rychle jsme provedli reorganizaci týmu, nastartovali auto a vyjeli za nálezem. Bylo to na poslední chvíli. Na druhý den byla ledová plocha opět pokryta sněhem," říká ledovcový archeolog Espen Finstad pracující v programu Secrets of the Ice.
Horse Ice Patch patřil mezi jedny z nejpopulárnější horských průsmyků. Byl označený kamennými mohylami, které cestujícím ukazovaly směr. Ty se dochovaly dodnes. Vědci tak mohli dobře odhadnout, kam poutníci mířili. Jedna cesta končila u letních farem pocházející ze 17. století. U nich objevili ztracenou vikingskou osadu. Druhá a třetí trasa vedla na západ, směrem k pobřeží a do Sognefjordu. Finstad odhaduje, že cesta z vnitrozemí k moři trvala asi dva dny.
Na všech těchto stezkách lidé zanechali své stopy. „Máte tu obrovskou divočinu, kde není ani živáčka. Ale pak si uvědomíte, jak zde bylo rušno," směje se Finstad. „Ztracené nebo pohozené předměty dodávají této krajině kulturní dědictví a zcela nový kontext.
Sandál v ledovci
Bota nalezená v norských horách je datována do roku 200-500 našeho letopočtu. Její design připomíná římské sandály. Chodidlo chránila tenká kůže, kterou přidržovaly šňůrky. „Je snadné vtipkovat o římském turistovi, který nečekal, že zde bude zima. Ale věřím, že lidé procházející těmito trasami pravděpodobně věděli, co dělají a boty si vycpali něčím teplým," říká archeolog.
Další nálezy naznačují, že horský průsmyk Horse Ice Patch byl využíván přibližně od roku 200 n.l. do konce roku 900 n. l. Zamrzlý koňský trus ze čtyř různých míst na trase byl datován do dob Vikingů, stejně tak i seno.
Archeologové předpokládají, že průsmyky byly nejčastěji využívané jako obchodní stezky. Trus naznačuje, že lidé mohli cestovat za západ k pobřeží, kde si vyměňovali zboží přivezené na soumarech. Divoký terén totiž nedovoluje, aby se na zvířatech jelo nebo se použil kočár či sáně. „Nálezy z roku 2019 nám dávají naději, že v létě, jakmile roztaje led, objevíme další vzácnosti," uzavírá Espen Finstad v nové zprávě.
Zdroj:
