Svatý Mikuláš byl původně patron prodejných žen. Proto dostáváme dárky

5. prosinec 2019 četba na 4 minuty
Svatý Nicholas, předobraz Santa Clause a Mikuláše vypadal takto.

Svatý Nicholas, předobraz Santa Clause a Mikuláše vypadal takto.

Foto: Youtube

V Holandsku, Belgii, Arubě, Surinamu a na Holandských Antilách mají poněkud upravenou verzi sv. Mikuláše, jemuž říkají Sinterklaas. Co má společného se Santou Clausem?

Když se na to podíváme chronologicky, abychom odhalili nejistý a reklamní původ Santy Clause, musíme zabrousit nejprve do let 280 – 342, kdy žil sv. Nicholas, biskup v Myrně, která se nachází v nynějším Turecku.

Traduje se, že sv. Mikuláš byl štědrý k dětem a s chudým námořníkem se v zimě rozdělil o svůj plášť. Křesťané jej tedy učinili patronem chudých dětí a námořníků, kdy se na památku tohoto patrona dětem dávaly drobné dárky nebo jídlo.

Proč Mikuláš nosí dárky

Legenda o sv. Mikuláši praví, že chudý šlechtic prodal své tři krásné dcery do veřejného domu, aby splatily jeho dluhy a vydělaly si na věno. Mikuláš je podle legendy obdaroval. Hodil jm oknem sáčky se zlaťáky, takže mohly ukončit svou činnost. 

I proto začal být svatý Mikuláš označován jako  patron prostitutek, či sexuálních otrokyň. Na stejné legendě je též založena tradice mikulášské nadílky.

Sinterklaas je severskou odvozeninou sv. Mikuláše, který v sobě skloubil tohoto křesťanského světce, ale také hrdinu a jednoho z hlavních bohů severských bájí Odina.

Od Odina si Sinterklaas vypůjčil ježdění na koni po nebi, dlouhý vous, pomocníky a také boty a ponožky zavěšené u krbu (původně se žrádlem pro létajícího koně, kdy děti výměnou dostávaly cukrovinky nebo drobné dárky).

Od sv. Mikuláše si pak vypůjčil červený plášť, červenou biskupskou mitru a biskupskou zakroucenou hůl. A také knihu, kde měl mít zapsaná jména všech dětí.

Sinterklaas bydlí „někde na severu“, ale v půli listopadu přijíždí vždy na lodi ze Španělska, asi ze zasloužené dovolené, a teprve 5. prosince dětem do punčoch naděluje.

V 18. století si holandští přistěhovalci do USA přivezli i řadu holandských legend a pověstí, včetně Sinterklaase a tyto zachytil Washington Irving ve svých povídkách. Chybou přepisu při výslovnosti se ze Sinterklaase stal Santa Claus.

Díky reklamě došlo k posunu ve vnímání této postavy. Nejprve se přesunul význam této postavy z Mikuláše na Vánoce a byl ztotožněn s postavou Otce Vánoc (jindy Duch Vánoc), známým v anglosaských zemích (nebo z Vánoční koledy Charlese Dickense). Jde o symbolickou postavu, která má představovat dobrého ducha Vánoc, a ve svých kořenech vychází rovněž z Odina, v anglosaských zemích známého jako Woden.

Jeho podoba vycházela opět hodně z kombinace Odina a sv. Mikuláše (vousy, mitra, červený plášť), ale stále šlo o hubeného, vytáhlého chlapíka.

V roce 1863 americký karikaturista Thomas Nast nakreslil pro Harper’s Weekly podobu spíše skřítka se soby, který sedí na saních a vojákům rozdává dárky. Tato karikatura je sice považována za první americké zpodobení Santy Clause, jak jej známe dnes, s tím, že sám Nast ji v roce 1881 ještě vylepšil, ale spíše jde o hybrid ze všeho výše uvedeného.

Pro vzkvétající americký průmysl se prostě hodil na Vánoce jako symbol ne vyzáblý a asketický biskup, severský bůh nebo nějaký skřítek, ale spíše onen pohodový a vysmátý duch Vánoc, který si užívá.

A tak postupně přibylo na kresbách spokojené bříško, fajfčička, velký opasek s velkou sponou (když jste bohatí, máte na podobné opasky), z mitry se stala kapuce, a Santa Claus zahájil své reklamní tažení.

Nejznámější je asi to z roku 1915 na nápoje White Rock, odkud převzala koncept Coca Cola, ale až v roce 1931. Není tedy mimochodem pravda, že by Coca Cola nějak koncept Santy Clause vymyslela – jen převzala v té době v USA již standardizovaný hybrid.

Na každý pád je Santa Claus uměle vytvořenou postavou. Červená a bílá barva pocházejí od sv. Mikuláše (červená = znak úřadu, liturgického období a bílá = kolárek, znamení svatosti), vousy od Odina, sobi jsou předělávkou Odinových koní (když je ta postavička ze severu, řekli si reklamní textaři, měl by přece létat na něčem severštějším, než je kůň), kápě vznikla z biskupské mitry sv. Mikuláše, bohorovný výraz a spokojenost je z anglosaské symbolické postavy ducha Vánoc.

Není divu, že vznikají různé iniciativy, které chtějí santoklausovskou mánii zarazit – zvlášť když ve filmech by děti měly věřit, že taková postava a celá kolem ní vymyšlená mytologie skutečně existuje. 

Akční letáky